První díl: Kořeny dispanzacionismu a charismatismu: Bludné učení JN Darbyho a podivné praktiky Irvingitů
Překlad původního článku z angličtiny: Google Translator, zdroj: Jak apoštol Edward Irving spiritualizoval celou bibli. Anglický zdroj: zde.
Analýza textu a doplnění faktických informací: pomocí LLM od OpenAI.
Otázky šikovně kladl a text zformátoval a připravil: autor blogu.
Úvod k původnímu článku: O článku o Edwardovi Irvingovi (chatGPT) datum 30.4.2023
DUCHOVNÍ INTERPRETACE BIBLE E.I.
Edward Irving měl specifický teologický pohled, který se zaměřoval na duchovní interpretaci Bible a měl vlivy, které lze spojovat s myšlenkami novoplatonismu a gnosticismu. Z textu, který jste poskytl, vyplývá, že Irvingova teologie obsahovala několik klíčových prvků:
Spiritualizace bible:
- Irving spiritualizoval Bibli tím, že přikládal duchovní interpretaci nad doslovný význam textu. Tento přístup mohl zahrnovat vnímání příběhů a postav v Bibli jako symbolů nebo alegorií duchovních pravd.
Pohanské vlivy a novoplatonismus:
- Irvingova teologie se zdála mít vlivy novoplatonismu, zejména prostřednictvím myšlenek o dvou bozích - temném Demiurgovi a vyšším bohu (Monad). Podobnosti lze nalézt ve způsobu, jakým Demiurg, vnímaný jako temný bůh, vytvořil lidskou mysl s nedokonalostí, ale prostřednictvím inteligence mohla mysl člověka spojit s vyšším bohem (Monad).
Inteligence a osvícení:
- Irving zdůrazňoval roli inteligence v procesu spojení lidské mysli s vyšším bohem. Osvícení a spojení s božským byly chápány jako cesta k překonání temnoty Demiurga a dosažení vyššího duchovního stavu.
Božské světlo a sestoupení:
- Teologie Irvinga obsahovala myšlenku, že božské světlo nebo "Ten Jeden" (Monad) bylo schopno sestoupit do lidské mysli, přemoci temnotu Demiurga a přinést osvícení. Tato myšlenka může být spojena s novoplatonským konceptem světla a temnoty.
Intelekt a přebývání božího světla:
- Koncepce, že po spojení s vyšším bohem dochází k přebývání Božího světla v lidském intelektu, odráží Irvingův pohled na transformaci mysli člověka skrze duchovní spojení.
Je důležité si uvědomit, že tato teologická interpretace může být vnímána jako specifická pro Irvingovo období a kontext. Jeho učení se výrazně liší od tradiční křesťanské ortodoxie a ukazuje na vlivy filozofie a mystiky na jeho myšlení.
ZÁKLADNÍ TEOLOGIE E.I.
Dvojí bůh - demiurg a monad:
- Irvingovo učení reflektuje novoplatonický koncept dvou bohů. Demiurg je vnímán jako "temný" bůh, ztělesňující temnotu a nedokonalost. Naopak Monad je chápán jako "světlo" a "dokonalý bůh stvořitel."
Zatemněná mysl a transformace:
- Přirozená lidská mysl je považována za zatemněnou a nedokonalou, vytvořenou Demiurgem. Nicméně, skrze spojení s vyšším bohem (Monad) prostřednictvím inteligentního rozumu, dochází k transformaci mysli. Tato transformace vede k osvícení a proměně zatemněné mysli v "duchovní světlo."
Spojení s "Jedním" a sestoupení světla:
- Když lidská mysl spojí s "Jedním" (Monad) prostřednictvím inteligentního rozumu, nejvyšší boh (světlo) "sestoupí" do Demiurga, přemáhá temnotu a přebývá v lidském intelektu.
Osvícený intelekt a duchovní transformace:
- Osvícený intelekt, nazývaný také "čistým duchem," "čistým světlem," a dokonce "čistým bohem," se stává andělským a spojuje se s kosmem. Celá mysl člověka se stává "osvícenou" a "duchovně" vnímající, schopnou nahlížet na vše duchovně.
Pohanské ovlivnění v církvích:
- Autor zdůrazňuje, že tyto pohanské myšlenky, které Irving představuje, mohou pronikat do církví. Přirovnává Irvingovu teologii k filozofii novoplatonismu a způsobům myšlení, které jsou vzdálené od tradiční křesťanské ortodoxie.
Text také upozorňuje na podobnosti s některými filozofickými směry, včetně panteismu, a zmiňuje spojitost s moderními hnutími, jako je New Age, které také čerpají z těchto myšlenkových proudů.
Je důležité brát v úvahu, že Irvingova teologie byla kontroverzní a postavena na specifickém historickém a kulturním kontextu, a měla vlivy, které nejsou v souladu s tradiční křesťanskou ortodoxií.
Spojení mezi Irvingem, Swedenborgem a Williamem Blakem
Text vyzdvihuje zednářské a platonické vlivy ve smýšlení těchto postav.
Spojení s Swedenborgem:
- Ukazuje, že Swedenborgova "spiritualizace" celé Bible ovlivnila Irvinga. Swedenborg byl popisován jako vědec, filozof a luterán, který propagoval myšlenku „čistého ducha“ a spojení mezi nebem a zemí. Jeho učení také obsahovalo myšlenku o "manželství mezi nebem a zemí," které představovalo migraci lidské mysli z pekelného stavu do nebeského stavu.
Ilumináti a Zednářství:
- Text také zmiňuje, že jak Blake, tak Swedenborg byli spojováni s ilumináty a zednářstvím. Tvrdí, že vytvořili ilumináty s cílem vnést falešnou křesťanskou mystiku do církví a šířit platonicko-zednářské doktríny. Ilumináti měli údajně cíl prosazovat světovou komunistickou revoluci a dosáhnout konečné kontroly nad řádem jednoho světa.
Zednářské Symboly v Dílech Blakea:
- William Blake je zde prezentován jako zednářský "elitář," a jeho díla obsahují otevřenou symboliku zednářství, jako jsou kompas a čtverec, což má podle autora vyjadřovat iluminátskou agendu a cíle spojené s jedním světem.
Zpochybnění Swedenborgova Učení:
- Text kritizuje Swedenborgovo učení, označujíc ho za „narcistické evangelium“, které staví „duchovní osvícení“ na „inteligentním zduchovnění“ přirozené mysli. Kritizuje také jeho názory na znovuzrození lidského ducha a tvrdí, že jsou v rozporu s biblickými pravdami.
Celkově lze vyčíst, že autor vnímá spojení mezi Irvingem, Swedenborgem a Blakem jako součást většího zednářského a iluminátského vlivu na náboženské myšlení a církve, které údajně vedou k rozporům s tradičním křesťanským učením.
Kdo byl okultista Emanuel Swedenborg?
Emanuel Swedenborg byl známý svými tvrzeními o okultních a paranormálních zkušenostech. Tvrdil, že měl pravidelné vize a zjevení, během nichž byl spojen s duchovním světem. Swedenborg tvrdil, že komunikoval s anděly, démony a dokonce i s Bohem samotným. Tyto zjevení měly podle něj formovat jeho nové duchovní učení.
Zde jsou některé klíčové body ohledně jeho okultních zážitků:
Duchovní Zjevení: Swedenborg popisoval, že měl četná zjevení a vize, během nichž byl veden duchovními entitami. Tyto zjevení mu prý poskytly hlubší vhled do duchovní reality a podstaty života po smrti.
Komunikace s Duchovními Bytostmi: Tvrdil, že byl schopen komunikovat s anděly, démony a dalšími duchovními entitami. Tato komunikace formovala mnoho jeho nauk o duchovním světě a božských tajemstvích.
Vizi o Novém Jeruzalémě: Jedním z jeho nejznámějších zjevení byla vize o Novém Jeruzalémě, kterou popsal ve svém díle "O Novém Jeruzalému a jeho nebeském učení." Tato vize obsahovala detailní popis duchovního města a jeho symbolického významu.
Co se týče otázky, zda byl Swedenborg okultista, záleží na definici tohoto termínu. Jeho praxe byla spojena s duchovním a mystickým bádáním, ale nebyl v tradičním smyslu okultistou. Jeho zjevení byla podle něj průvodcem k pochopení duchovní reality, a nebyly prováděny s cílem dosáhnout osobní moci nebo kontrolu nad přírodními silami, jak tomu může být u některých okultních praktik.
Celkově lze říci, že Swedenborg byl postavou s okultními prvky v jeho životě, ale jeho pohledy a praxe byly specifické a nesrovnatelné s mnoha tradičními okultními směry.
Swedeborgova setkání s duchovními entitami
Swedenborg tvrdil, že komunikoval s různými duchovními bytostmi, včetně andělů a démonů, ale nemáme důkazy o jeho setkání se Satanem ve smyslu, jak je popsán v křesťanské tradici. Ve svých zjeveních popisoval interakce s různými entitami a často se snažil interpretovat jejich slova a rady. Zde jsou některé aspekty jeho zjevení:
Setkání s Anděly: Tvrdil, že měl setkání s anděly, kteří mu poskytovali duchovní vedení a odhalovali mu tajemství duchovního světa. Tato setkání formovala mnoho jeho nauk o duchovním životě a posmrtném stavu.
Setkání s Démony: Swedenborg také popisoval setkání s démony, kteří reprezentovali nižší a temnější aspekty lidské duše. Tato setkání mu měla pomoci porozumět povaze zla a hříchu.
Co se týče otázky, zda se Swedenborg setkal s Ježíšem, tvrdil, že měl vize Krista. Ve svých zjeveních popisoval Ježíše Krista jako nejvyššího Božího vtělení a citoval slova, která prý od něj slyšel. Jedním z jeho důležitých děl je "Pravá křesťanská náboženství," kde prezentuje své pojetí křesťanství a vysvětluje, jakým způsobem chápal Krista a jeho poselství.
Z hlediska interpretace jeho zjevení a setkání s různými bytostmi existují různé názory. Někteří jeho stoupenci berou jeho zjevení jako pravdivá a inspirativní, zatímco jiní to považují za subjektivní mystické zážitky. Je důležité si být vědom toho, že názory na Swedenborgova zjevení se různí, a každý si může udělat svůj vlastní úsudek na základě dostupných informací.
Okultismus Emanuela Swedeborga
Emanuel Swedenborg byl postavou, jejíž učení bylo kontroverzní a nebylo přijímáno všeobecně křesťanskými církvemi. Swedenborg měl vliv na několik náboženských hnutí, zejména na hnutí známé jako Nová Církev nebo Církev Nového Jeruzaléma, kterou sám založil.
Několik klíčových aspektů jeho učení obsahovalo:
Duchovní Zjevení: Tvrdil, že měl osobní zjevení od Boha a andělů, což mu poskytlo specifické znalosti o duchovním světě.
Spiritualizace Bible: Swedenborg interpretoval Bibli doslovně a zároveň spiritualizoval mnoho jejích pasáží. Jeho výklad biblických textů se lišil od tradičních křesťanských interpretací.
Dualita Mysli a Těla: Věřil v oddělenost mysli a těla a tvrdil, že většina křesťanských církví je ve svém chápání těla a mysli zmatená.
Nauka o Novém Duchovním Narození: Předkládal nauku o novém duchovním narození, které podle něj mělo nastat skrze pochopení a přijetí jeho učení.
I přesto, že Swedenborgova učení měla určité křesťanské prvky, mnozí křesťané a církve ho označovaly za heretika. Jeho pohledy na Trojici, Krista a další klíčové křesťanské doktríny byly často považovány za odchylky od tradiční ortodoxní víry. Proto může být vnímán jako kontroverzní postava, a jeho učení nesouhlasilo s některými základními křesťanskými naukami.
Interpretace Bible Williamem Blakem ve světle učení Emmanuela Swedenborga
Článek pokračuje v hodnocení názorů Williama Blakea a jeho interpretace Bible ve světle učení Emmanuela Swedenborga. V tomto kontextu je zdůrazňována duchovní transformace mysli a „spiritualizace“ Bible, jak ji chápou tito autoři. Blakeova interpretace zdůrazňuje, že podle něj Swedenborg se stal „duchem“ a „archandělem“, což je poněkud odlišné od tradičního křesťanského chápání. Jeho názory vedou k interpretaci Bible jako symbolického vyjádření duchovních pravd, spíše než doslovného a historického záznamu.
Důraz je kladen na koncepty jako „duchovní regenerace lidské mysli“ a „vizualizační síla mysli“, což jsou prvky, které se v křesťanských kruzích mohou jevit jako odchýlení od tradiční nauky. Blakeova interpretace využívá termíny a koncepty, které jsou pro křesťanský mainstream neobvyklé, a zdůrazňuje vliv zednářství a gnosticismu na jeho myšlení.
Blakeovo tvrzení, že "Emmanuel Swedenborg je anděl sedící v Ježíšově hrobě," má symbolický a mystický význam v jeho konceptu „spiritualizace“ Bible a celého náboženského myšlení.Anděl v Ježíšově hrobě: V biblickém kontextu je obraz anděla často spojován s poselstvím nebo zjevením. Ve spojení s Ježíšovým hrobem by se to mohlo interpretovat tak, že Swedenborg, podle Blakea, přináší nové duchovní poznání, poselství nebo interpretaci křesťanské nauky. Hrob symbolizuje možná tradiční chápání nebo nauku, kterou Swedenborg „oživuje“ nebo „transformuje“ svými vlastními duchovními perspektivami.
Swedenborg jako anděl a „Rozum“: Blake zdůrazňuje, že Swedenborg se stal „duchem“ a „andělem“ u Ježíšova hrobu. To může znamenat, že Swedenborg podle něj dosáhl vyššího duchovního povědomí nebo pochopení, což ho činí prostředníkem mezi Bohem a myslí člověka. Tímto způsobem může být Swedenborg vnímán jako duchovní vůdce nebo průvodce, který přináší novou úroveň poznání o Božím záměru a lidské mysli.
„Vizualizace“ Bible jako „ducha“: Blake navrhuje, že při čtení Bible by lidé měli „přetvořit“ Ježíšova učení a přikázání do „čistého ducha“. To indikuje, že podle jeho názoru by měli čtenáři překonat doslovný význam a interpretovat Písmo v duchovní rovině. Vizualizace celé Bible jako „ducha“ znamená, že lidé by měli vnímat biblické texty nikoliv pouze jako historické fakty, ale spíše jako duchovní a symbolické pravdy, které mohou transformovat lidskou mysl a přinést duchovní osvícení.
Blakeovo tvrzení naznačuje jeho podporu Swedenborgovým myšlenkám a jeho přesvědčení, že Swedenborg přináší nové duchovní poznání, které je klíčem k lepšímu porozumění Bibli a křesťanské víře. Celkově lze konstatovat, že v článku jsou prezentovány názory, které by mohly být považovány za kontroverzní ve světle tradičního křesťanského učení.
Blake vytváří své vlastní symboly a metafory k „spiritualizaci“ Bible, což zahrnuje interpretaci různých konceptů:
Emmanuel Swedenborg je anděl sedící u Ježíšova hrobu:
- Význam: Swedenborg je vnímán jako poselství nebo průvodce duchovní moudrostí. Jeho posedlost nebo spojení s Ježíšovým hrobem může naznačovat jeho schopnost interpretovat křesťanské učení a přinést nové světlo na tradice.
Zednářské spisy jsou lněné šaty složené nahoru:
- Význam: Tato metafora může odkazovat na mystickou povahu zednářských učení, která jsou proložena vedením Swedenborga. „Lněné šaty složené nahoru“ mohou symbolizovat odhalování tajemství nebo vyšších poznání skrze zednářskou tradici.
Nadvláda Edomu a návrat Adama do atlantského ráje:
- Význam: Edom může být chápán jako symbol temnoty nebo světa, který potřebuje být překonán duchovním návratem Adama do ráje. Atlantský ráj může symbolizovat původní nezkorumpovaný stav lidské mysli, který může být obnoven duchovním poznáním.
Dobré je nebe:
- Význam: Odkazuje na Blakeovo chápání „nebe“ jako osvícené duše nebo světla božské mysli. „Dobré“ je spojeno s tímto světlem, což naznačuje, že konečný nebeský stav mysli spočívá ve spojení s božskou esencí.
Zlo je peklo:
- Význam: Představuje temný stav mysli, zvaný „Demiurg“, který je spojen s peklem. Odkazuje na temné síly, které mohou zatemnit nebo zkreslit duchovní poznání a vést k utrpení.
Člověk nemá tělo odlišné od duše nebo mysli:
- Význam: Tvrdí, že člověk je jednotný ve své bytosti, kde tělo, duše a mysl jsou vzájemně propojeny. To reflektuje snahu integrovat duchovní a fyzickou rovinu existence.
Energie je jediný život a pochází z těla:
- Význam: Tato myšlenka spojuje duchovní energii s osvícenou myslí. Příkladem je spojení duchovního života (energie) s tělem, které je vnímáno jako osvícené nebo duchovní.
Rozumem je obvod energie:
- Význam: Rozum nebo inteligence vede k duchovnímu světlu. Odkazuje na to, že vývoj intelektuálních schopností může být cestou k osvícení nebo spáse zatemněné mysli.
Touha je slabá a z těla:
- Význam: Odkazuje na nežádoucí přirozené sklony, které jsou spojeny s tělem a jsou považovány za slabé. „Touha“ zde může symbolizovat přirozenou nebo hmotnou mysl, která je vnímána jako méně cenná ve srovnání s duchovním poznáním.
Autor článku kritizuje Irvingovy hereze
Autor článku zdůrazňuje několik bodů, které považuje za hereze v názorech Edwarda Irvinga. Zde jsou hlavní body:
Swedenborgská „spiritualizace“ Bible: Irving je kritizován za to, že přijal a propagoval názory Emmanuela Swedenborga ohledně „spiritualizace“ Bible. Tato „spiritualizace“ spočívala v interpretaci biblických pravd jako symbolických a duchovních, spíše než doslovných a historických událostí.
Swedenborgovo učení o duchovní regeneraci: Irving je obviněn z toho, že přijal myšlenky Swedenborga o „duchovní regeneraci lidské mysli“, což je koncept, který se odchyluje od tradičního křesťanského učení o obnově lidského ducha skrze víru v Krista.
Zednářství a vliv na církve: Autor tvrdí, že Irving a další jako William Blake byli zednářskými „elitáři“, kteří měli za cíl prosazovat iluminátskou agendu, včetně „totalitní, globální kontroly Iluminátů“ nad církvemi. Považuje jejich působení za snahu o vnášení falešné křesťanské mystiky do církví.
Okultní praktiky a vizualizace: Irvinga autor obviňuje, že přijal okultní praktiky spojené s vizualizací a tvrzením, že takové techniky byly používány k „spiritualizaci“ Bible. Kritizuje i používání okultních principů jako „aktivní představivost“ k transformaci hmotného světa na duchovní.
Celkově autor prezentuje Irvingovy názory a spojení s Swedenborgem a zednářstvím jako odchylky od tradičního křesťanského učení, označuje je za herezi a věnuje se jejich kritice z teologického hlediska.
Co říká bible na vztah duchovního k fyzickému?
Text v 1. Korintským 15:46 má klíčový význam při zkoumání vztahu mezi duchovní a fyzickou rovinou v biblickém kontextu. Zde je tento verš:
"Avšak nejprve bylo to přirozené, potom duchovní." (1. Korintským 15:46, Bible kralická)
V tomto kontextu je verš součástí Pavlova výkladu o vzkříšení těl po smrti. Paulus v tomto textu diskutuje o rozdílu mezi Adamem (prvním člověkem) a Kristem (novým Adamem). Adam byl stvořen jako přirozený člověk, žijící v tělesném stavu, zatímco Kristus přináší duchovní oživení a vzkříšení.
Takže v kontextu tohoto verše Pavel zdůrazňuje, že nejprve bylo přirozené - to znamená, že Adam byl stvořen jako fyzický bytostný člověk. Teprve poté přichází duchovní - to představuje nový stav, který přináší Kristus. V této perspektivě je duchovní aspekt následný a přichází jako dar skrze Kristovo dílo vzkříšení.
Z tohoto biblického hlediska by tvrzení, že „duch byl na prvním místě“, mohlo být považováno za odporující biblickému výkladu, který zdůrazňuje počáteční fázi přirozené existence a následné duchovní dimenze přinášené skrze vzkříšení v Kristu.
Stará apoštolská církev
Text popisuje názory Staré apoštolské církve, které autor považuje za konfrontační a považuje je za ovlivněné platonismem, Swedenborgianismem a Blakeovým myšlením. Následující jsou klíčové body z textu:
Dvoudílná bytost: Podle Staré apoštolské církve je člověk dvoudílnou bytostí bez lidského ducha, což je odlišné od tradičního třídílného pohledu (tělo, duše, duch) prezentovaného v 1. Tesalonickým 5:23.
Suma apoštolského spasení: Spása podle nich zahrnuje svátosti (svatý křest, svaté pečetění, svaté přijímání), zprostředkování „apoštolem“, a osvícení myslí a duší intelektem a rozumem. Toto vše vede k interpretaci Bible jako ducha, což se považuje za znovuzrození nebo změnu fyzické mysli nebo duše v 'čistého ducha.'
Součet biblické spásy: Zahrnuje osobní víru v a přijetí Ježíšova smíření, což vede ke skutečnému znovuzrození lidského ducha. Následuje transformace mysli nebo duše skrze poznání Písma a poslušnost Ducha svatého.
Konfrontační 'apoštol': Tento jednotlivec zdůrazňuje potřebu ukřižování tělesných myšlenek a přijímání Slova nebo Krista jako způsobu, jak se stát duchovními lidmi. Argumentuje, že Slovo se stalo tělem nejenom v Ježíši, ale i ve věřících, kteří přijímají Krista.
Odpověď: Autor reaguje na tyto názory tím, že zdůrazňuje biblický kontext a tvrdí, že učení Staré apoštolské církve o znovuzrození nesouhlasí s biblickým výkladem. Zmiňuje texty jako Jan 1:1-2 a Židům 7:1-3, aby podpořil svůj pohled na Ježíše jako Božího Syna a prostředníka spasení.
Autorův biblicky založený postoj
V závěru článku autor zdůrazňuje několik klíčových bodů týkajících se náboženských a teologických postojů:
Rozmnožování podle svého druhu: Autor používá biblický koncept, kde Bůh nařizuje, aby každý druh živočicha měl potomky podle svého druhu, aby podtrhl nemožnost změny z jednoho druhu na druhý. Tím zdůrazňuje odlišnost fyzické mysli a lidského ducha.
Ježíšovo stání se tělem: Vysvětluje, že když Bible říká, že Ježíš "se stal tělem", znamená to, že Bůh se stal skutečným, fyzickým člověkem, aby odčinil hříšný stav lidstva.
Znovuzrození lidského ducha: Klade důraz na nutnost znovuzrození lidského ducha prostřednictvím osobní a upřímné víry v Ježíše a jeho přijetí jako Pána, Boha, Vykupitele a Krista. Toto znovuzrození je klíčové pro vnímání a pochopení duchovních věcí.
Duchovní království ve vás: Zmiňuje, že Ježíš vztahoval znovuzrození lidského ducha k Duchovnímu království Božímu, které je ve věřících. Toto království je vnímáno jako vnitřní realita v lidském duchu, nikoli pouze jako budoucí realita v nebi.
Ukřižování hříšného těla: Vykládá, že "ukřižování hříšného těla" znamená odmítnutí přizpůsobení se hříšným způsobům světa a souhlas s vedením Ducha svatého, aby došlo ke změně mysli a porozumění Boží vůli.
Tímto způsobem autor shrnuje klíčové teologické principy a zdůrazňuje význam znovuzrození lidského ducha prostřednictvím víry v Ježíše Krista.
Konec. Děkuji za přečtení a tohoto dvojčlánku. Věřím, že z nabytých vědomostí budete požehnaní.
Žádné komentáře:
Okomentovat