Křesťan může:
"opustit Hospodina" - Jozua 24:20
"odvrátit se od Hospodina" - Jeremiáš 17:13
"odpadnout od milosti" - Galatským 5:4
"odpadnout od živého Boha!" - Židům 3:12
"v pokušení odpadnout" - Lukáš 8:13
"opustit Pána" - Jan 6:66
"odpadnout od víry" - 1. Timoteovi 4:1
"odpadnout" - Židům 10:38
"padnout ze svého postavení" - 2. Petrův 3:17
Křesťan může být:
"odloučen od Krista" - Galatským 5:4
"vyhozen ven do tmy" - Matouš 8:12
"vyhozen do vnější tmy" - Matouš 25:30
"vymazán zpod nebes" - 5. Mojžíšova 29:20
"vymazán z knihy života" - Žalm 69:29
"vymazán z knihy života" - 2. Mojžíšova 32:33
"vymazán z knihy života" - Zjevení 3:5
"pro nevěru vyťatý a odseknutý" - Římanům 11:20-22
"odevzdán mučitelům" - Matouš 18:34
"rozseknutý s pokrytci" - Matouš 24:51
"vyplivnut z Božích úst" - Zjevení 3:16
Rozhorli se tedy a kaj se!
Zjevení 3:19
Vysvětlení výše uvedených veršů
Drazí bratři a sestry,
Dnes se společně podíváme na biblické verše, které nás vyzývají k vážnému zamyšlení nad naším vztahem k Bohu a nebezpečím odvrácení od něj. Právě v této době, kdy čelíme různým pokušením a výzvám, je důležité, abychom si tato slova vzali k srdci.
1. Ztráta spojení s Bohem
Začneme veršem z Knihy Jozue 24:20, kde se píše, "opustit Hospodina." Tento verš nás upozorňuje na nebezpečí ztráty spojení s Bohem. Když opustíme Hospodina, ztrácíme nejen Jeho ochranu, ale i Jeho moudrost a vedení.
Jozue 24:19-20 (ČEP): "Tu řekl Jozue lidu: 'Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý. Je to Bůh žárlivý, nepromine vám vaše nevěrnosti a hříchy. Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit cizím bohům a odvrátíte se, zle s vámi naloží a skoncuje s vámi, ač vám předtím učinil mnoho dobrého.' "
Tento verš byl vysloven Jozuem, když Izraelci stáli před volbou, zda budou sloužit Hospodinu, nebo se odvrátí k cizím bohům. Upozorňuje nás na nebezpečí, které spočívá v opuštění Boha a následném hříchu. Přestože se křesťané hlásí k nové smlouvě, nová smlouva navazuje na tu starou tím, že slibuje dědictví, které bylo slíbeno židům, kteří tu první smlouvu porušili. Nyní však tato smlouva, která slibuje dědictví se v mírnější podobě vztahuje na křesťany z pohanů. Zdá se, že židé, kteří by chtěli žít podle staré smlouvy, není možné splnit podmínky té staré smlouvy, protože nestojí chrám a není možné provádět oběti za hřích. Proto také pro ně je jediné východisko nová smlouva, která však zachovává tento základ smlouvy, který požaduje věrnost. Ti kdo se zcela odkloní od Hospodina, modlářstvím či smilstvem a celkovou ztrátou bázně a zájmu o Boha Izraele, zle dopadnou.
Zhodnocení tvrzení "Křesťan může opustit Hospodina." Je to sporné, protože křesťan by v Nové smlouvě neměl nikdy Hospodina opustit. Pokud byl opravdově obrácen k Bohu, neměl by tedy opouštět Hospodina. Pokud však odpadl, nebyl tedy opravdově obrácen a nepoznal to pravé učení Krista a první církve."
2. Odvrácení od milosti
Přejdeme nyní ke Galatským 5:4, který hovoří o "odpadnutí od milosti." Jak nás tento verš učí, pokus o dosažení spravedlnosti jiným způsobem než skrze Krista může vést ke ztrátě milosti Boží.
Galatským 5:3-8 (NBK): "Každému člověku, který se nechává obřezat, pak znovu dosvědčuji, že je povinen dodržovat celou Tóru. Zbavili jste se Krista, vy všichni, kdo se ospravedlňujete Tórou; odpadli jste od milosti! My přece očekáváme naději spravedlnosti skrze Ducha na základě víry. Vždyť v Kristu Ježíši nic nezmůže obřízka ani neobřízka, ale jen víra projevující se láskou. Běželi jste dobře. Kdo vám zabránil důvěřovat pravdě? To přesvědčování není z Toho, který vás povolává."
Apostol Pavel zde varuje Galatské věřící před tím, že lidé, kteří se snaží spoléhat na to, že budou ospravedlněni na základě dodržování Zákona, nikdy nedojdou cíle ospravedlnění. Podstata ospravedlnění nespočívá v puntičkářském dodržování svátků a oslavách novoluní, viz
Galatským 4:8-10 "Tehdy, když jste neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeností nejsou bohové. Avšak nyní, když jste Boha poznali (spíše jste však byli poznáni Bohem), jak to, že se znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu začít otročit? Dbáte na dny, měsíce, časy a roky!"
Apoštol Pavel varoval Galatské, že podstata ospravedlnění nespočívá v obřízce, ale ve víře:
Galatským 4:21 "Povězte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem, nenasloucháte snad Zákonu?"
A že se křesťané nemají nechat zotročit přehnaně přísnými (tzv. legalistickými) požadavky Zákona.
Galatským 5:2-3 "Hle, já Pavel vám říkám, že budete-li se obřezávat, Kristus vám nijak neprospěje. Každému člověku, který se nechává obřezat, pak znovu dosvědčuji, že je povinen dodržovat celý Zákon."
Tímto Pavel naráží na skutečnost, že není nikdo kdo by dokázal nehřešit, proto nikdo nedokáže naplnit nesmírně vysoký požadavek Zákona - Tóry.
Varuje tedy křesťany, aby nepodlehli svodu a nátlaku, aby se nechali obřezat. K tomu je sváděli židé, kteří nepoznali milost, ke které vyzývá samotná Tóra. Právě milost je cílem Tóry. Cílem je svobodná volba. Proto Pavel řekl, že křesťané nepotřebují obřízku, protože skrze víru v Krista, který se nechal obřezat za ně, dosáhli obřízky srdce.
Galatským 5:4 "Zbavili jste se Krista, vy všichni, kdo se ospravedlňujete Zákonem; odpadli jste od milosti! My přece očekáváme naději spravedlnosti skrze Ducha na základě víry. Vždyť v Kristu Ježíši nic nezmůže obřízka ani neobřízka, ale jen víra projevující se láskou."
Může křesťan odpadnout na základě toho, že se nechá obřezat? Ano, to by znamenalo, že ze sebe nechá udělat žida vracejícího se k legalismu a popře potřebu Krista.
Zhodnocení tvrzení: Může křesťan odpadnout od milosti? Může, pokud se nechá svést například legalismem a perfekcionismem jaký je u rabínského judaismu, v Hnutí svatosti a z něho odvozených pentekostálních hnutích. Také pokud se nechá svést modlářstvím nebo smilstvem či vraždou (pouze u velmi závažných hříchů). V ostatních případech, ne! Věřící člověk není žid, ani legalista, ani modlář či okultista, ani není svévolník. Kdyby byl, znamenalo by to, že odpadl od víry a není už křesťan.
3. Odloučení od Krista
Následuje verš z téže knihy, Galatským 5:4, kde se mluví o "odloučení od Krista." To je varování, abychom se neodvrátili od Kristova učení a Jeho cesty.
Galatským 5:4 (NBK): "Zbavili jste se Krista, vy všichni, kdo se ospravedlňujete Zákonem; odpadli jste od milosti!"
Odloučení od Krista zde znamená, že se odchylujeme od Božího díla spásy, který nám byl dán skrze Ježíše Krista. Ježíš byl dán jako řešení zdánlivě nevyřešitelného problému pro ty, kdo nebyli schopni dojít spásy na základě vlastních skutků. A tak se minimalizuje obtížnost cesty spasení na způsoby chování a požadavky, které jsou minimalistické. Neznamená to, že neexistují žádné požadavky, nebo žádné podmínky smlouvy. Ta hlavní podmínka přece spočívá v tomto požadavku:
Galatským 5:12-14 "Kéž by se ti, kdo vás znepokojují, rovnou vyřezali ("vyklestí", ČSP p.p.; "odřezáni byli" KR)! Vy jste přece povoláni do svobody, bratři; jenom tu svobodu nemějte za záminku pro tělo (hříšné jednání), ale v lásce služte jedni druhým. Vždyť celý Zákon se naplňuje v jednom slově, totiž v tomto: 'Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.'"
Zhodnocení tvrzení: Křesťan může být odloučen od Krista. Není to pravda. Ten kdo se ospravedlňuje Zákonem, tedy vírou v úplné dodržování Zákona ve smyslu litery, není křesťan a propadl falešnému učení. Místo toho máme usilovat o nelegalistickou formu křesťanského učení, spočívající v lásce, usilující o spravedlnost a pravdu, po které stále platí ukazatel Tóry i proroků. Tóra tedy má sloužit jako poučení k vymezení hranic a Boží vůle, nelegalistickou formou.
Matouš 7:12 "A proto všechno, co chcete, aby lidé dělali vám, stejně i vy dělejte jim, neboť v tom spočívá Zákon i Proroci."
4. Vymazání z knihy života
Pokračujeme s verši, které hovoří o "vymazání z knihy života." Jsou to Žalm 69:29 a Zjevení 3:5. To nám připomíná, že naše jméno v Boží knize závisí na našem vztahu k Němu. Pokud se odvrátíme, naše jméno může být vymazáno.
Žalm 69:20-22,25-29 (ČEP): "Ty víš, jak jsem tupen, ostouzen a haněn, máš před sebou všechny moje protivníky. Srdce potupou mi puká, jsem jak ochrnulý. Na soucit jsem čekal, ale marně; na ty, kdo by potěšili - nenašel se nikdo. Do jídla mi dali žluč, když jsem žíznil, dali mi pít ocet. ... Vylej na ně svůj hrozný hněv, tvůj planoucí hněv ať postihne je. Jejich hradiště ať zpustne, v jejich stanech ať nebydlí nikdo. Neboť toho, kterého jsi ty zbil, pronásledovali, vypravují o bolesti těch, které jsi proklál. Sečti jejich nepravosti, ať před tebou nejsou spravedliví. Nechť jsou vymazáni z knihy živých, nezapsáni mezi spravedlivé."
Žalm 69 pojednává jak "bratři" podle těla (vzdálení pokrevní příbuzní, čili potomci Abrahama) nemají soucit s utištěným, jak pomlouvají. Tito nepřátelé či svévolníci záměrně dělají zlo z nenávisti a výsměchu. Mají zálibu v ponížení a bolesti ponížených. Ačkoliv by se mohlo jednat o židy nebo křesťany, bible toto chování popisuje jako svévolnictví, nepravost (hebr. awon) které je s cestou biblického židovství či biblického křesťanství neslučitelné. Může se tedy stát, že někdo je vyznavačem daného náboženského směru, ale s tímto jednáním je počítán mezi odpadlíky víry a je vymazán z knihy živých. V případě, že někdo patří do této kategoriie, jedná se jen o židovství nebo křesťanství podle vnější formy jejích obsah je prázdný. Srovnejte Pavlovy slova o "prázdném náboženství":
Koloským 2:18 "Ať vás nikdo, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství, nepřipraví o vítěznou odměnu. Takový se vydává do věcí, jež neviděl, prázdně se nadýmá svou tělesnou myslí"
1 Ti 1:6 "od čehož někteří zbloudili, když se uchýlili k prázdnému tlachání."
1 Ti 6:20 "Ó, Timoteji! Zachovávej to, co ti bylo svěřeno a vyhýbej se světským prázdným řečem a rozporům toho falešně nazývaného "poznání","
2 Timoteovi 2:16 "Světským prázdným řečem se pak vyhýbej, neboť ti, kdo je mluví, budou postupovat k ještě větší bezbožnosti"
Titovi 1:10-11 "Je totiž mnoho nepoddaných, prázdných mluvků a svůdců mysli, zvláště těch z obřízky, jimž musí být zacpána ústa. Ti rozvracejí celé domy, když pro hanebný zisk vyučují tomu, co se nesmí."
Hlavní problém v takovém prázdném náboženství je velký hřích, který se maskuje, skrývá nebo obkecává falešnými filosofiemi, které nemají nic společného s biblickým učením.
Zjevení Janovo 3:16-19 (ČEP): "A tak, že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji; a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, chudý, slepý a nahý. Radím ti, aby sis ode mne koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání."
Tito verše zdůrazňují důležitost zachování našeho vztahu s Bohem a zachování víry a poslušnosti vůči Němu. Je to obraz andělského náboženství, kdy se za vnější formou skrývá hřích. Tento popis se týká lidí, kteří zatajují svůj hřích a usilují o to, aby navenek před lidmi působili dobře. Podobně jako Ježíš mluvil o farizejích, kteří sice na oko předstírali, že jsou vážní a znají a dodržují Tóru, ve skutečnosti však plánovali jak zabít Ježíše, aby přestal vyučovat a kritizovat hříšné náboženské vůdce.
Zhodnocení tvrzení: Tvrzení, že "Křesťan může být vyvržen z Knihy života není tak docela pravdivé," protože pravý křesťan není křesťan, který nese pouze vnější náboženskou formu, za kterou se skrývá svévolnictví a odpadnutí od Boha. Ačkoliv je v křesťanské společnosti uznáván jako vážený křesťan nebo jako bratr, ve skutečnosti usiluje o ponižování, zrazení a vyhlazení jiných bratrů. Jedná se o aktivní postoj nepřátelství proti lidem stejné víry. Nejlépe je to vidět na příkladu Krista, v kterého farizeové a Jidáš nevěřili a rozhodli se ho zničit a zabít, ačkoliv věděli, že mluví pravdu, ale báli se ho, protože ohrožoval jejich mocenské postavení. Záleží tedy koho nazýváme křesťanem a zda vůbec jsme schopni odhalit pokrytecké náboženství na mocenské úrovni.
5. Vydání nepokořených
Ježíš nás varuje ve verši Matouš 18:34 před tím, že budeme "odevzdáni mučitelům," pokud neodpustíme svým bratrům. To nám připomíná, že odpuštění a láska k našim bližním jsou klíčovými aspekty našeho křesťanského života. Ovšem podívejme se nejprve na kontext, ať víme o čem bylo kázání.
Matouš 18:1-10 V tu dobu přišli k Ježíši učedníci a říkali: "Kdo je tedy v nebeském království největší? Ježíš k sobě zavolal malé dítě, postavil je uprostřed nich a řekl: "Amen, říkám vám, že jestli se neobrátíte a nebudete jako malé děti, vůbec do nebeského království nevejdete. A proto kdokoli se poníží a bude jako toto malé dítě, ten je v nebeském království největší. A kdokoli by takové dítě přijal v mém jménu, přijímá mne. Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině. Běda světu kvůli pohoršením! Pohoršení sice musejí přicházet, ale běda člověku, skrze kterého pohoršení přichází. Svádí-li tě tedy tvá ruka nebo noha, usekni ji a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší, abys chromý nebo zmrzačený vstoupil do života, než mít obě ruce nebo obě nohy a být uvržen do věčného ohně. A jestliže tě svádí tvé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší vejít do věčného života jednooký, než mít obě oči a být uvržen do pekelného ohně. Dejte si pozor, abyste nepohrdali žádným z těchto maličkých. Říkám vám totiž, že jejich andělé v nebesích neustále hledí na tvář mého nebeského Otce."
Jedná se o pasáž, která je náročná k výkladu, protože neznáme bliží okolnosti. Ovšem Ježíš zde naráží na skutečnost, která by mohla odpovídat Jidášově zradě Syna člověka, stejně tak jako jakémukoliv udavači, který zrazuje církev (bratry téže víry) pro výhody. Na začátku Ježíš mluví o obrácení (řecky στραφῆτε - aorist subjunktive pasivní!). Sloveso lze přibližně přeložit takto: Jestliže se nezměníte... Jelikož je ale použit pasivní tvar, musíme přesněji přeložit takto: Jestliže nebudete obráceni. Nebo: Jestliže nebudete proměněni. Člověk sám sebe nemůže změnit, ale může vyhledat Ježíše (bibli, jeho slovo, instrukce apoštolů, apod.) a s jeho/jejich pomocí může pomalu následovat Cestu kterou nám Bůh vytyčil. Je to však cesta na delší trať. V kontextu z toho co víme: Ježíš byl zrazen Farizei a hlavně před Farizei varoval. Proroci varovali před povrchním náboženstvím bohatých, úctyhodných mužů, kteří chtějí navenek mít úctu, ale nechtějí následovat Boží cestu. Nechtějí se zříci svého přepychu.
Kázání však pokračuje a Ježíš ještě upřesňuje co myslel oním obrácením. Zde nemusí být pouze abstraktní Božská síla, která by měla člověka změnit, zde je ten pasivní význam slovesa obrátit, změnit: Nechat se obrátit moudrými členy vaší církve, kteří vás vyzývají k nápravě a konání spravedlnosti. Současně však opět připomínám, že Ježíš varoval před farizeji. Je tedy nutné zvážit kompetence církevních starších:
Matouš 18:14-17 "Právě tak není vůle vašeho Otce v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých. Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, jdi a napomeň ho mezi čtyřma očima. Jestliže tě poslechne, získal jsi svého bratra. Pokud tě neposlechne, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva bratry, aby každé slovo obstálo v ústech dvou nebo tří svědků. Nechce-li však poslechnout ani je, řekni to církvi. A pokud odmítne poslechnout i církev, ať je tedy pro tebe cizí jako pohan a celník."
Troufnu si říct, že tento text poskytuje výklad onoho záhadného metaforického textu: "Svádí-li tě tedy tvá ruka nebo noha, usekni ji a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší, abys chromý nebo zmrzačený vstoupil do života, než mít obě ruce nebo obě nohy a být uvržen do věčného ohně. A jestliže tě svádí tvé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší vejít do věčného života jednooký, než mít obě oči a být uvržen do pekelného ohně."
Ježíš totiž ani zdaleka nemluvil o částech fyzického těla, ale o částech církve jakožto těla, kde každý člověk, ať už pravice nebo levice pastora, hraje svou významnou roli ve vedení stáda. Oko je vidoucí, prorok nebo ten kdo má rozumět Písmu: teolog, náboženský vůdce, farizej. Ruka je ten kdo má výkonnou moc, kdo může rozhodovat o majetku církve, o řádu, apod. Ve výkladu metaforického textu tedy vidíme jak to konkrétně Ježíš myslel to obrácení a změnu. On nám vlastně říká: Vy musíte jít a říct mu o chybě, kterou dělá. Vy musíte být ti aktivní, aby on mohl té změny. Písmo pak v souladu s biblickým jazykem hebrejským i řeckým správně chápe toto obrácení jako pasivní činnost. Takový člověk byl obrácen díky tomu, že se ponížil, připustil svůj hřích jako král David, roztrhl své srdce a přijal nápravný trest. Odvrátil se od svého hříchu, když změnil svůj způsob života. Teprve poté když vše v jeho životě je tak jak má, je možné mluvit o obrácení. Obrácení tedy není abstraktní pojem myšlený v srdci nebo jako pouhá emoce vyjádřená pláčem či modlitbou.
Po tomto kázání o obrácení následuje poučení o odpuštění:
Matouš 18:32-35 (ČEP): "Tehdy ho jeho pán zavolal a řekl mu: `Ty zlý služebníku! Odpustil jsem ti celý ten dluh, protože jsi mě prosil.
33 Neměl ses i ty slitovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se slitoval já nad tebou?´ A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud nezaplatí všechno, co mu dlužil. Totéž udělá i můj nebeský Otec vám, pokud každý ze srdce neodpustíte svému bratru jeho prohřešky."
Zde lze srovnat to, že odpuštění potřebuje ten, kdo potřebuje nápravu a má být o této nápravě poučen, ale i ten, kdo už byl napraven a je tedy ospravedlněn. Člověk, který přestal cizoložit, smilnit nebo zahýbat s jinými bohy (okultismem) musí najít odpuštění u svých spolubratrů té dané církve v níž žije, aby byl přijat jako Boží dítě s Láskou. Neplatí to, že cizoložník nebo smilník smí zůstat v církvi, pokud není obrácen od svého zlého jednání, ani to, že nesmí zůstat v církvi, pokud své jednání změnil a upustil od něj. Poučka však zní, že máme odpouštět až 77x! Ano, člověk může opětovně selhat. Je tedy pak záležitost jestli daný člen církve bude či nebude vyhozen... A to už záleží na staršovstvu.
6. Rozhodnutí pro víru
Jak jsem si již vysvětlili, verš Zjevení 3:19 oslovuje povrchní věřící, kteří jsou spokojeni sami se sebou, žijí si svůj konzumní život v relativním bohatství a náboženské přetvářce, zdají se být úctyhodní, zdá se, že dosáhli dobrého postavení v církvi a ve světě. Mají tedy úctu světa, ale v Očích Pána Ježíše Krista nemají váhu (cenu). Jsou pro něj bezcenní.
Syn člověka vyzývá tyto věřící, aby se odvrátili od vnějškovitého náboženství plného přetvářky. Ježíš je vyzývá, aby se rozhořeli a káli tím, že svými skutky dokáží svůj návrat k Bohu.
Zjevení 3:17-20 (ČEP): "Zjevení Janovo 3:17 Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji; a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, chudý, slepý a nahý. Radím ti, aby sis ode mne koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. (19) Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání. (20) Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou."
Poslední verš bývá často mylně interpretován tak, že by měl být určen neobráceným křesťanům. Ti však v tomto kontextu vůbec nefigurují. Kristus kárá církev, nikoliv nekřesťany. Kniha oslovuje křesťany: Zdaleka ne každý křesťan ale bude spasen. Pokud se obrátí pokrytec od svého pokryteckého náboženství bude spasen. Proto například Apoštol Pavel vyzývá křesťany, aby se obrátili od hříchu a varuje (1 Kor 6:9), že smilní křesťané nebudou spaseni.
7. Odvrácení od Hospodina
Připomeňme si verš z Jeremiáše 17:13, který nás varuje před, "odvrátit se od Hospodina." Toto varování se týká odchýlení se od cesty Boha a následných důsledků, které mohou přijít.
Jeremiáš 17:12-13 (ČEP): "Trůne slávy, od počátku vyvýšený, místo naší svatyně, naděje Izraele, Hospodine, všichni, kdo tě opouštějí, propadnou hanbě. Ti, kdo se ode mne odvracejí, jsou zapsáni v zemi stínů, protože opustili zdroj živých vod, Hospodina."
Tento verš nám připomíná, že hlavní role proroka spočívá v tom upozorňovat Boží lid na hřích a vyzývat k nápravě. Hospodin je pramenem vody živé, a odvrácení se od Něj nás může vést ke ztrátě duchovního života. Ti kdo pohrdají Božím slovem nápravy a výzvou k pokání od kompetentní osoby mohou být zavrženi Bohem, odvrženi mimo Boží království.
8. V pokušení odpadnout
Lukáš 8:13 (NBK): "Ti na skále jsou ti, kteří když slyší Slovo, s radostí je přijímají, ale nemají kořeny. Ti věří na čas, ale v době pokušení odpadají."
Tento verš mluví o křesťanech, kteří uvěřili falešnému učení nebo se jim nedostalo řádné a kvalitní výuky na počátku, když se seznamovali s křesťanstvím. Nepřijali celou pravdu, byli svedeni. Bylo jim slíbeno mnoho výhod (pentekostální křesťanství, hnutí víry apod.) a mnoho proospěchu, ale nebyla jim sdělena pravda o tom, že je třeba se odvrátit od hříchu, že křesťanská víra je běh na dlouhou vzdálenost a je také o studiu bible a sebezapření; člověk se musí vzdát věcí, ke kterým mám vztah. Proto Pavel říká: Hle vše je nové.
9. Odpadnout od víry
Následuje 1. Timoteovi 4:1, který hovoří o "odpadnutí od víry." Tento verš nás varuje před falešnými učeními a zkouškami víry.
1. Timoteovi 4:1-3 (ČEP): "Duch však výslovně říká, že v posledních časech někteří odstoupí od víry, naslouchajíce bludným duchům a učením démonů. Pokrytecky mluví lež, mají cejchované svědomí, brání ..."
Obtížný verš, jehož kontext přesně neznám. Zřejmě je řeč o křesťanech, kteří odpadli k židovství a legalismu nebo jiné extrémistické formě, která bránila lidem, aby se mohli najíst (možná jako forma trestu za hřích či neposlušnost?). Zajímavý je Pavlův názor: 1 Ti 4:4-5 "Vždyť veškeré Boží stvoření je dobré a nic, co se přijímá s díkůčiněním, se nemá odmítat neboť se to posvěcuje Božím slovem a modlitbou."
Tento verš nás povzbuzuje, abychom zůstali pevní ve víře a nepoddali se klamavým naukám.
10. Odpadnout
Židům 10:38 nás vyzývá k tomu, abychom neodpadli. Tento verš nám připomíná důležitost vytrvalosti v našem křesťanském životě.
Židům 10:38 (ČEP): "Spravedlivý pak bude žít z víry; kdyby však couvl, má duše v něm nenajde zalíbení."
Tento verš nás povzbuzuje, abychom neztráceli víru, ale byli vytrvalí.
Kontext. Na tomto místě si Abakuk stěžuje, že nikdo neprosazuje Právo, spravedlnost, Tóru, což jsou všechno synonyma pro vyjádření téže myšlenky, která je dále blíže vysvětlována, že opakem Práva je násilí a ničemnost.
Ab 1:2-4 "Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ. Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostli se spory a sváry. Proto je tak ochromena Tóra/Zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno."
('ad-'áná Adonaj šiwwa'tí wəló tišmá - ez'aq éléxá chámás weló tóší'a׃ - lámmá tar'éní áwen .. we'ámál tabít wešód wechámás lənegdí wajəhí rív úmádón jissá'׃ - 'al-kén táfúg tórá .. weló'-jétcé lánetcach mišpát .. kí rášá maxtír et-hatcaddíq 'al-kén jétcé mišpát me'uqqál)
| Hebrejské slovo | Překlad |
|---|---|
| חָטָא (chátá) | hřích |
| פֶּשַׁע (pešá) | bezzákonnost |
| מִשְׁפָּט (mišpát) | právo |
| צֶדֶק (tcedek) | spravedlnost |
| רַשָׁע (rašá) | zločinec |
| זְלוֹעָה (zelu'á) | zhouba |
| חָמָס (chámás) | násilí |
| רִיב (rív) | spory |
| עָמָל ('ámál) | práce, úsilí, potíže |
| עָווֹן (awon) | provinění, vina, zvrácenost, nepravost |
| שׁוֹד (šód) | zvrácenost, ničemnost |
| מַדּוֹן (madón) | sváry |
| צַדִּיק (hatcaddíq) | spravedlivý |
| מְאֻקָּל (mə'uqqál) | odsouzený |
Abakukova definice hříchu a zla je dobrá, protože nám umožňuje odvodit opak: spravedlivý člověk. Kdo je spravedlivý? O kom to ten Pavel píše? Pochopíme, když si prostudujeme úryvek z Abakuka. Spravedlivý je ten, kdo se vyhýbá věcem o kterých psal Abakuk v 1:2-4. Bůh tedy nemá zalíbení v hříšníkovi/svévolníkovi ale ve spravedlivém člověku, který žije z víry. Víra se projevuje skutky. Nikde ale není psáno, že tato víra je běh na krátkou vzdálenost. Ne, víra je zdlouhavý a pomalý proces, který vyžaduje mnoho úsilí a pomalého studování bible, abychom věděli jak se zařídit. Abychom pochopili a znali a věděli jak se ssprávně chovat vyžaduje mnoho měsíců a let našeho života.
Boží odpověd Abakukovi zněla:
Abakuk 2:4-6 "Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost. Jako víno oklame, tak neobstojí troufalý muž. Rozevírá chřtán jako podsvětí, zůstane jako smrt nenasytný, i kdyby pro sebe zabral všechny pronárody a všechny národy shromáždil k sobě. Což ti všichni neužijí proti němu pořekadel, posměšných popěvků a narážek na něj? Bude se říkat: Běda tomu, kdo hromadí, co mu nepatří. Jak dlouho? I tomu, kdo zástavou zatěžuje."
Celkově je za nevěrnost označována i nepoctivost, troufalost, atd. Víra tedy není jen abstraktní pojem v krásného virtualizovaného Ježíše, ale také věrnost Boží smlouvě.
11. Padnout ze svého postavení
Nakonec máme 2. Petrův 3:17, který mluví o "padnutí ze svého postavení." Tento verš nás upozorňuje na nebezpečí, že můžeme ztratit svou pevnou pozici ve víře.
2. Petrův 3:17 (ČEP): "Vy tedy, milovaní, poněvadž toto předvídáte, dbejte, abyste nebyli zvedeni v bludu těch neopatrných, abyste nepadli ze svého postavení."
Tento verš nás vyzývá, abychom si byli vědomi nebezpečí a pečlivě chránili svou víru.
Bratři a sestry, tyto verše nás všechny vyzývají k vážnému zamyšlení nad naším vztahem k Bohu a k zachovávání naší víry. Odvrácení od Boha může mít vážné důsledky, ale skrze naši víru v Ježíše Krista a Jeho milost můžeme zůstat pevně spojeni s naším nebeským Otcem.
Drazí bratři a sestry, mějme tyto verše stále na paměti a pečlivě dbáme na náš vztah s Bohem. Když se budeme držet Jeho slova a Jeho cesty, budeme moci zůstat v Jeho milosti a blíže k Němu. Amen.
Žádné komentáře:
Okomentovat