Věčně nepochopený 1. list Janův: Povzbuzení pro pronásledované a nenáviděné křesťany

Pretext

Zmínky o antikristovi a těch, kteří zrazují církev nebo se dopouštějí pronásledování křesťanů v 1. Janově epištole. Zde jsou relevantní verše:

1. Janova epištola, kapitola 2, verš 18:

   • "Děti, je poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak i nyní povstalo mnoho antikristů, z čehož poznáváme, že je poslední hodina."
     

2.  Janova epištola, kapitola 2, verš 22:

   • "A kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který zapírá Otce i Syna."

3. Janova epištola, kapitola 4, verše 3-4:

   • "Ale žádný duch, který nevyznává Ježíše Krista přišlého v těle, není z Boha a to je ten duch Antikrista, o kterém jste slyšeli, že přichází, a už teď je na světě. Vy jste z Boha, synáčkové, a zvítězili jste nad nimi; neboť větší je Ten, který je ve vás, nežli ten, který je ve světě."

4. Janova epištola, kapitola 2, verš 19:

   • "Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby totiž byli z nás, zůstali by s námi, ale vyšli z nás, aby se ukázalo, že ne všichni jsou z nás"

Tyto verše mluví o antikristovi a těch, kteří se odchylují od víry v Ježíše Krista. Antikrist je zde popsán jako ten, kdo zapírá Krista a Otcem i Syna. Dále se zmiňuje, že existují ti, kteří opustili pravou víru a odešli od společenství věřících. Je důležité si uvědomit, že Jan používá v těchto pasážích výrazy, jako jsou "kdož jest lhář" a "kteříž zapírají," což naznačuje, že se jedná o lidi, kteří se aktivně staví proti víře v Krista.

Nicméně, celkový kontext 1. Janovy epištoly naznačuje, že Jan mluví o rozdílnosti mezi těmi, kteří věří v Krista a těmi, kteří ho zavrhují nebo zapírají. Věříci jsou považováni za bratry a součást Boží rodiny, zatímco antikristové a zrádci jsou ti, kteří stojí mimo tuto víru a nepatří k církvi. Jan v této epištole zdůrazňuje význam pravé víry v Krista a odděluje ji od těch, kteří ji popírají.

Celkově lze tedy říci, že Jan v daném úseku hovoří o těch, kteří jsou proti víře v Krista a nejsou součástí církve, a to pomocí výrazů, které naznačují jejich odpor vůči víře.

Úvod

1. Janova epištola je jedním z často nepochopených textů Nového zákona, který může být pro pentekostální a charismatické křesťany obzvláště matoucí. Na první dojem se totiž zdá, že tento dopis je nesmírně legalistický a klade přemrštěné nároky na morálku křesťana. Takové tvrzení by však bylo v rozporu s požadavky apoštolského sněmu pro křesťany obrácené z pohanů, kteří jmenovitě kladli velmi minimalistické nároky. Ve skutečnosti Jan adresoval tento dopis pronásledované církvi, která čelila pronásledování z nenávistí kvůli Ježíši Kristu. V tomto článku prozkoumáme, jak Jan rozlišuje mezi pronásledovanými křesťany a pronásledovateli, kteří nenávidí vše křesťanské, pravdu a lásku.

Janův dopis byl napsán v době, kdy křesťané byli zavíráni do vězení, stavěni před soudy, mučeni a vyslýcháni kvůli své víře. Setkávali se s pomluvami a vykonstruovanými falešnými obviněními, aby je jejich nepřátelé umlčeli a odstranili. Jan se v dopise snaží povzbudit tyto věřící a vysvětlit jim, že i v těžkých časech mají naději a sílu v Kristu.

Rozlišení mezi Pronásledovanými a Pronásledovateli

Jan používá specifický jazyk, kterým rozlišuje mezi pronásledovanými křesťany a těmi, kteří je pronásledují. Klíčové verše, jako například 1. Jan 2:19, naznačují, že ti, kteří opustili pravou víru a odešli od společenství věřících, nejsou bratři ve víře.

Mladý, čerstvě obrácený křesťan může mít velký problém s pochopením veršů, které odsuzují hřích, lháře, svět apod. Ovšem Jan používá tyto výrazy specificky s určitým významem a v kontextu, když píše o pronásledovatelích církve. Jan je rovnou nazývá antikristy. Aby člověk nebyl uveden v omyl hned na začátku a nebyl omylem odsouzen, musí rozlišovat, na které straně stojí. Především pro nováčky a všechny pentekostální křesťany, kteří se ocitli v pasti legalismu, je tedy nesmírně důležité pamatovat vždy na to, že Jan zdůrazňuje, že nikdo není bez hříchu. Je to povzbuzení k tomu, aby každý křesťan směl své hříchy vyznat a hledat odpuštění. Jan nikde netvrdí, že křesťan může nehřešit, nýbrž hříchem zde nazývá ten konkrétní hřích, o kterém píše v dopise: pronásledování církve antikristem. Text knihy v žádném případě neklade legalistické nároky na křesťany, ale naopak povzbuzuje k upřímnosti a pokání.

Přehled klíčových veršů

1. Janova epištola 2:18

   • "Děti, je poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak i nyní povstalo mnoho antikristů, z čehož poznáváme, že je poslední hodina."
     

2.  Janova epištola 2:22:

   • "A kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který zapírá Otce i Syna."

3. Janova epištola 4:3-4

   • "Ale žádný duch, který nevyznává Ježíše Krista přišlého v těle, není z Boha a to je ten duch Antikrista, o kterém jste slyšeli, že přichází, a už teď je na světě. Vy jste z Boha, synáčkové, a zvítězili jste nad nimi; neboť větší je Ten, který je ve vás, nežli ten, který je ve světě."

4. Janova epištola, 2:19

   • "Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby totiž byli z nás, zůstali by s námi, ale vyšli z nás, aby se ukázalo, že ne všichni jsou z nás"

Další verše odkazující na lidi odmítající Krista

1 Janův 4:5  Oni jsou ze světa; proto mluví světsky a svět je poslouchá.

Když Jan mluví o lidech ve třetí osobě, odkazuje tím opět na antikristy kteří usilují o zničení církve a zakázání křesťanství ve společnosti.

Závěr

Janova epištola je důležitým textem, který povzbuzuje křesťany, kteří čelí pronásledování a nenávisti. Text rozlišuje mezi těmi, kteří věří v Krista, a těmi, kteří ho zavrhují. Tento dopis také nabádá křesťany k upřímnosti, pokání a důvěře v Krista jako svého Spasitele.