Křesťanská misijní společnost a Křesťanská společenství v kontextu hnutí Víry

Křesťanská misijní společnost a Křesťanská společenství v kontextu hnutí Víry

Křesťanská misijní společnost (KMS) vznikla krátce po sametové revoluci v roce 1990 jako mezidenominační organizace, která sdružuje přibližně 60 sborů z osmi českých křesťanských církví, několik nedenominačních sborů a křesťanských organizací. Jejím cílem je podporovat misii, jednotu křesťanů a duchovní růst sborů. KMS organizovala významné evangelizační akce, jako Pochody pro Ježíše nebo satelitní evangelizace s Billy Grahamem, a od roku 1990 vydává měsíčník Život víry, který je jediným českým časopisem tohoto druhu a přináší svědectví, biblická a společenská témata. KMS se také věnuje nakladatelské činnosti, přičemž vydala řadu titulů evangelikálních autorů, včetně kontroverzních postav hnutí Víry, jako jsou Kenneth Hagin a Wolfhard Margies, prostřednictvím vydavatelství Logos a Altak. Zdroj: pastorace.cz

Křesťanská společenství mají kořeny v evangelickém sboru na Maninách v Praze, který byl během totality ovlivněn německou větví hnutí Víry. Tento sbor, vedený charismatickými prvky, se v roce 1990 odštěpil od Českobratrské církve evangelické kvůli nesrovnalostem v pojetí křtu (důraz na křest na základě osobní víry) a vytvořil samostatné sdružení Křesťanská společenství Maniny, později registrované jako Církev Křesťanská společenství v roce 2002. Tato církev se profilovala jako charismatická denominace „středního proudu“, mezi klasickým pentekostalismem a neocharismatickým hnutím Víry, a distancovala se od některých extrémních neocharismatických důrazů, což vedlo k odchodům některých osobností, jako byl Břetislav Šípek, k neocharismatickým skupinám.

Religionistická encyklopedie

Pohled Aleše France na Apologetu

Podle Aleše France na stránkách Apologetu byl sbor na Maninách jedním z prvních v ČR, který byl otevřený vlivu hnutí Víry během totality. Tento vliv pocházel především z německé větve hnutí, která zdůrazňovala charismatické projevy a učení o prosperitě. KMS, vzniklá z iniciativy Křesťanských společenství, sehrála klíčovou roli v šíření těchto myšlenek prostřednictvím vydávání knih autorů hnutí Víry, jako jsou Kenneth Hagin a Wolfhard Margies. Franc kritizuje tyto autory za jejich učení o „pozitivním vyznávání“, prosperitě a duchovní autoritě věřících nad satanem, které považuje za nebiblické a manipulativní. Uvádí, že tyto knihy způsobily rozkol v Apoštolské církvi v roce 1992, kdy skupina kolem pastora Pavla Marvána, ovlivněná těmito učeními, opustila církev a přispěla k rozvoji hnutí Slovo života. Franc také zdůrazňuje, že KMS a Křesťanská společenství sehrály roli v šíření charismatických a neocharismatických myšlenek, což vedlo k napětí s konzervativnějšími církvemi, jako je Apoštolská církev.

zdroj apologet.cz

Kritika z nepentekostálních zdrojů

Nepentekostální kritika KMS a Křesťanských společenství se zaměřuje na jejich spojení s hnutím Víry a jeho potenciálně problematické dopady. Katolické zdroje, jako například portál apologie.info, varují před charismatickými hnutími obecně, včetně těch spojených s KMS, kvůli jejich důrazu na subjektivní duchovní zkušenosti, které mohou vést k oslabení tradiční církevní autority a nauky. Podobně někteří evangelikální autoři, kteří nejsou pentekostální, kritizují hnutí Víry za jeho učení o prosperitě a pozitivním vyznávání, které považují za materialistické a nebiblické. Například web vira.cz upozorňuje, že charismatická hnutí, jako Křesťanská společenství, mohou přitahovat lidi svou emocionalitou, ale riskují vytvoření sektářského prostředí, pokud nejsou pevně zakotvena v tradiční církevní struktuře.

zdroj apologie.info

Další kritika pochází z akademických zdrojů, jako je Religionistická encyklopedie, která zdůrazňuje, že Křesťanská společenství, ač se distancovala od některých neocharismatických prvků, zůstává ovlivněna charismatickou teologií, což může vést k napětí s tradičními protestantskými církvemi. KMS je kritizována za svou roli v distribuci literatury hnutí Víry, která podle kritiků podporuje nebiblické nauky, jako je teologie prosperity. Někteří nepentekostální křesťané, například z Českobratrské církve evangelické, považují odštěpení Křesťanských společenství za rozkol způsobený nekompatibilními teologickými postoji, zejména ohledně křtu a charismatických praktik.

zdroj Religionistická encyklopedie

Shrnutí

KMS a Křesťanská společenství sehrály významnou roli v šíření charismatických a neocharismatických myšlenek v ČR po roce 1989, zejména prostřednictvím vlivu hnutí Víry. Zatímco KMS podporovala misii a jednotu křesťanů, její distribuce literatury od autorů jako Hagin a Margies vyvolala kontroverze a napětí s konzervativnějšími církvemi. Křesťanská společenství, původně ovlivněná hnutím Víry, se vyvinula v samostatnou charismatickou denominaci, která se snaží držet „středního proudu“, ale její historie odštěpení a charismatický důraz zůstávají předmětem kritiky z nepentekostálních zdrojů, které varují před subjektivismem a potenciálními odchylkami od biblické autority.

Čtěte více:

Hnutí víry v ČR: Analýza Ulfa Ekmana, apoštolské církve, slova života, IHOP, KS a KMS

Analýza zásady progresivního zjevení od Ulfa Ekmana - zakladatel Liverts Ord v Upsale - radikální hnutí víry (pentekostalismus)