Svět se nezadržitelně řídí k válce Východu se západem. Má západ šánci obstát?

Dnešní úvaha na téma toho co nás brzo čeká. Blíží se válka, ta příjde dříve nebo později a tak se na to musím psychicky připravit. Připravit se na to, jak nám budou na hlavy a střechy padat sestřelené rakety nebo drony. Uslyšíme sirény každý den a zvykneme si na to mít v pravidelných intervalech vybité okna. Tolik úvod. A nyní už pojďme na zamyšlení, kterým je drobná analýza, toho zda se vůbec vyplatí mít letadlové lodě vzhledem k tomu jak zranitelné jsou proti dronům a supersonickým - nadzvukovým balistickým střelám. Letadlové lodě vlastní např. USA a jednu také Francie. Zajímalo mě kolik stojí Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle. Předpokládejme že cena té letadlové lodě je 3 mld dolarů (píše se to na wikipedii). Pokud jeden dron s doletem 1000 km a rozpětím křídel 3.5m by stál 100 000 kč, dalo by se za tuto cenu pořídit 600 000 dronů! Kdyby drony měly mezi sebou bezpečnostní rozestup 100m pak by zabraly celkovou plochu $6000{\text{km}}^{2\; což\; je\; jako\; řada\; 1\; km\; hluboká\; reprezentovaná\; 10\; drony\; a\; široká\; 6\; 000\; km!!!}$

Letadlová loď by pravděpodobně nemohla zničit tak velké množství dronů, pokud by všechny zaútočily najednou, zejména pokud by byly dobře koordinované díky autonomnímu systému řízení a měly by schopnost rychle manévrovat. Letadlová loď by měla určité možnosti obrany, jako jsou protiletadlové systémy, stíhačky a obranné systémy, ale zvládnout útok tak velkého množství současně by bylo obtížné, zejména pokud by drony byly schopné vyhnout se útoku, změnit směr a být těžko detekovatelné.

V reálném scénáři by pravděpodobně existovaly různé faktory, které by ovlivnily výsledek takového střetu, včetně technických schopností dronů, obranných schopností letadlové lodě, dostupnosti stíhaček a dalších faktorů. Nicméně je rozumné předpokládat, že letadlová loď by měla problém s útokem tak velkého množství dronů najednou.

V dnešní době se stále více diskutuje o efektivitě tradičních vojenských strategií a o využití moderních technologií, jako jsou dálkové drony, jako alternativních prostředků k dosažení vojenských cílů. Dálkové drony nabízejí několik výhod, jako je relativně nižší cena ve srovnání s letadlovými loděmi, schopnost dlouhodobého letu a vynikající možnosti pro výzvědnou a útočnou činnost. Pokud chtějí letadlové lodě zaútočit musí se přiblížit k pobřeží nepřátelské země, což zvyšuje jejich zranitelnost vůči protivzdušné obraně a útokům dálkových prostředků. Letadlové lodě jsou komplexní systémy s mnoha součástmi a zranitelnými místy. Mohou se vystavit různým rizikům, jako jsou technické poruchy, poškození v důsledku bojových operací, přírodní katastrofy nebo dokonce útoky nepřátelských sil. Technické poruchy, selhání kormidla, elektroniky nebo jiných klíčových systémů mohou způsobit vážné problémy a vést k nebezpečným situacím. Pokud není možné využít přistávací plochu, nebo pokud dojde k jiným závažným poruchám, může to vést k úplné nezpůsobilosti letadlové lodě k provádění operací. Přírodní katastrofy jako bouře, hurikány nebo silné vlny mohou také ohrozit letadlové lodě. Tyto události mohou poškodit strukturu lodě, zasáhnout její pohyblivost nebo způsobit další problémy. Pokud by se nepřítel rozhodl použít velké množství dronů k útoku na letadlovou loď a některé z těchto dronů by úspěšně zasáhly a poškodily klíčové operační schopnosti lodě, zbývající drony by mohly být přeřazeny k útoku na další vojenské cíle, včetně zbytku konvoje.

Pokud by byla letadlová loď již vážně poškozena nebo oslabena, být by se zbytek dronů mohl zaměřit na další lodě v konvoji, aby zesílil útok a způsobil další škody a ztráty. Tento scénář by mohl být zejména problematický, pokud by obranné mechanismy konvoje nebyly schopny účinně odrazit útoky dronů nebo pokud by konvoj nebyl schopen získat dostatečnou podporu a ochranu.

Avšak je třeba brát v úvahu i několik dalších faktorů. Letadlové lodě mají své specifické schopnosti a využití, jako jsou projekce moci, podpora vojenských operací na velké vzdálenosti od domovských bází, poskytování letecké podpory pozemním silám a další. Také mají svou významnou symbolickou hodnotu a mohou sloužit jako základna pro různé druhy leteckých operací.

Rozhodnutí o tom, které prostředky použít v určité vojenské situaci, závisí na mnoha faktorech, včetně strategických cílů, prostředků a schopností zúčastněných stran. Je důležité zvážit různé možnosti a využít optimální kombinaci prostředků pro dosažení vojenských cílů při minimalizaci rizik a nákladů.

Odhad jakou plochu kružnice by zabralo 600.000 dronů kolem letadlové lodi

Nakonec jsem si chtěl ještě spočítat hypotetickou situaci jak by všechny tyto drony mohli zaútočit na letadlovou loď a kolik by se jich muselo vejít a jak velkou plochu by zabraly. Takže jsem vycházel nejprve z kružnic

Fáze 1: První drony dvě vrstvy a 50m rozestupy mezi letadly. Poloměr kruhu r = 31.25 metru.

Fáze 2: Další drony 25m rozestupy. r = 62.5 metru.

Fáze 3: Další drony 15 m rozestupy. r = 125 metru.

Fáze 4: Další drony 7.5m rozestupy. r = 250 metru.

Fáze 5: Další drony 3.25m rozestupy. r = 500 metru.

Fáze 6: Potom ještě vnější plocha s rozestupy letadel 125m.

Tomu odpovídají obvody kruhu:

Fáze 1: Poloměr kruhu $=31.25$ metru. $\text{Obvod kruhu}=2\times \pi \times 31.25\approx 196.35$

Fáze 2: Poloměr kruhu $=62.5$ metru. $\text{Obvod kruhu}=2\times \pi \times 62.5\approx 392.7$

Fáze 3: Poloměr kruhu $=125$ metru. $\text{Obvod kruhu}=2\times \pi \times 125\approx 785.4$

Fáze 4: Poloměr kruhu $=250$ metru. $\text{Obvod kruhu}=2\times \pi \times 250\approx 1570.8$

Fáze 5: Poloměr kruhu $=500$ metru. $\text{Obvod kruhu}=2\times \pi \times 500\approx 3141.6$

$\mathrm{Počet\; letadel\; v\; kruzích\; (obvod\; děleno\; rozestupy)}$

$\mathrm{60,\; 52,\; 52,\; 25,\; 25m\; =\; součet\; 214\; letadel\; do\; 5.\; fáze}$

$\mathrm{5.\; fáze\; by\; prý\; měla\; mít\; plochu}$$5.29{\text{km}}^{2,\; poloměr}$$kružnice\; 1,2965\text{km - tam by se vešlo jen 321 dronů.}$

$\text{6. Dále do kružnice o průměru 10.18km o ploše}$$\text{se po odečtení plochy z fáze 5. vleze 591}$,887$(do\; plochy$$76.02{\text{km}}^{}$$2)$

$Takže\; podle\; mých\; obvodů\; vnější\; kružnice\; by\; mohla\; být\; kolem\; 10.15km\; v\; průměru.\; Ale\; je\; to\; jen\; odhad.\; S\; plochou\; lodě\; jako\; takové\; jsem\; nepočítal\; a\; nepočítal\; jsem\; s\; tím,\; že\; ve\; skutečnosti\; by\; některé\; drony\; byly\; sestřeleny\; nebo\; by\; explodovaly\; nebo\; by\; se\; srazily\; zejména\; u\; přídě\; a\; zádě\; lodě.$