Děkuji za tento příspěvek, moc pravdivé.
Mé komenty:
"Ono se to hodně tvrdilo v charismatických kruzích (dříve jsem jim říkal pentekostální, dnes to házím všechno do jedné kupy). Navíc vliv kultury čistoty importované z US a knihy Joshua Harrise, které napsal ještě jako náctiletý puberťák co neví nic o životě, natož o manželství, měly vliv ... byly to jeho analogie a jeho sny co se lidem v těch tradičních kruzích předsouvalo, že to vyjde, protože se zasvětili Bohu nebo že to vyjde protože žijí svatě, protože jsou vedeni Duchem Svatým apod."
Dobře jste to vystihl! Zejména souhlasím s touto větou: "Bůh v pozadí při výběru životního partnera. Navíc má člověk od své přirozenosti tendenci Boha naopak obviňovat a myslet si, jakého (špatného) partnera mu Bůh vůbec „poslal“. Stejně tomu bylo i na počátku, kdy Adam vlastně obvinil Boha, že mu dal špatnou ženu, která ho svedla." ...
Vlastně jde mi jen o první větu - jde o to, že když člověk hledá partnera a je přesvědčen, že byl od Boha ten pravý a byl to zázrak a Bůh za tím stál, vemte si jak zdrcující pro toho člověka je rozvod...
Znám takový smutný konec, kdy dotyčný odpadl od víry nebo možná ještě má nějaký zbytek víry (dovnitř nevidím, ale přestal chválit hrou na hudební nástroj a zpěvem, vše to odložil a našel si nějakou známost se kterou je přes noc), ale nežije už jako křesťan... Takže takový člověk pak prožije zklamání protože vše stavěl na tom, že to bylo od Boha a Bůh byl za tím manželstvím a nemohlo by se tedy něco takového stát. Jenže stalo se. Překvapení že víra v to, že "Bůh stál v pozadí při výběru životního partnera," se ukázala jako lichá, vede ke zdrcení víry a opuštění všeho... Najednou člověk vidí i svůj dřívější legalismus, fanatismus, omyl, radikalismus, promarněný život nebo čas někde kde být neměl - myslím např. církev/sbor.
PV Napsala:
"Jde o to, aby oba hledali Boží vůli, pak umí překonávat problémy, umí odpustit i požádat o odpuštění a na tom to stojí. Bůh rád je středem manželství a budu je ho do hloubky. Pak láska opravdu roste a to i díky překonaným překážkám"
Má odpověď:
"Hledání Boží vůle.... To je takové obecné. Přeci záleží na tom co si pod tím představíme, každý má jinou metodiku. Katolíci mají jinou metodiku, protestanti každý ze své denominace nebo sboru má jiné postupy, přesvědčení. Mohli bychom se bavit o tom jak poznat Boží vůli, někteří jsou přesvědčeni že Bůh k lidem mluví a je to normální a tak věnují svou pozornost svým vnitřním pocitům nebo dojmům a myšlenkám, v domnění že jsou od Boha. Dále někdo hledá Boží vůli pomocí knih, které ne vždy jsou očištěny od nebiblických učení, jsou to příměsi např. řecké filozofie, orientálního myšlení nebo orientální praxe, čímž někteří pomalu praktikují modlářství či okultismus. A přesto jsou přesvědčeni že hledají Boží vůli, ale celkově je to zavádějící a nebezpečné. Je to absurdní to tvrdit, protože pro množství různých názorů, takový individualismus vidím jak se rozjížděl za života Johna Wesleyho během 18. století, a kam to vedlo, množství protestantských denominací a nezávislých církví nebo domácích skupin, nakonec to někdy skončí buď rozvodem, nebo kolapsem či zatčením a uvězněním (napadl mě právě příběh Torbena Sondergaarda)."
Žádné komentáře:
Okomentovat