V textu Izajáše 53:5 jsou slovesné tvary velmi významné pro pochopení jemností Božího zásahu a jeho vůle. Hebrejské slovesné systémy obsahují různé kmeny (stemy), které mění význam slovesa podle toho, zda jde o činné, trpné či kauzativní sloveso, a jakým způsobem je akce prováděna.
Zaměřme se na klíčové kmeny použitých sloves:
מְחֹלָ֣ל (məḥōlāl) – z Pual kmene (trpný tvar odpovídající kmenu Piel), znamená "byl zraněn". Tento kmen zdůrazňuje, že Ježíš byl pasivním objektem, tedy že byl raněn, ale čin byl vykonán někým jiným. Tím se zdůrazňuje, že akt probodení či zranění byl součástí Božího plánu, nikoli autonomním lidským činem.
מְדֻכָּ֖א (məḏukkā) – opět z Pual kmene, "byl rozdrcen". Tento pasivní tvar naznačuje, že utrpení, které Ježíš snášel, bylo z Boží vůle a on se sám nebránil, čímž naplňoval Boží záměr.
נִרְפָּא־ (nirpā) – z Nifal kmene, což je trpný tvar odpovídající činnému kmenu Qal. Význam je "jsme uzdraveni". Tento tvar opět ukazuje, že uzdravení je aktem, který je udělen (nikoli vyvolán naším vlastním jednáním), a že původcem tohoto uzdravení je Bůh.
Tyto slovesné tvary, spolu s jinými jazykovými prostředky, jako jsou konsekutivní waw a časové přepínače, vytvářejí jasný obraz: Izajáš 53:5 je o aktech, které jsou zcela v souladu s Boží vůlí. Všechna pasivní slovesa poukazují na to, že činy, které postihly Ježíše, jsou výsledkem Božího plánu a rozhodnutí, nikoliv nahodilými lidskými činy. To je klíčové pro pochopení, že Ježíšův život a smrt nejsou pouze výsledkem lidského násilí, ale především vyjádřením Boží milosti.
Další tvary v sousedních verších:
נָשָׂ֔א (nāśā) – z kmene Qal, což je základní činný tvar, znamená "nesl". V tomto kontextu Ježíš aktivně nesl naše hříchy. Toto sloveso zdůrazňuje jeho roli v tom, že na sebe vzal naši tíži a bolest.
וּמַכְאֹבֵ֖ינוּ (ūmaḵ’ōḇênū) – „a naše bolesti“ – sloveso נָשָׂא předchází této frázi a naznačuje, že nejen nesl naše hříchy, ale také bolesti, což je významné pro chápání Ježíšova utrpení jako součásti většího duchovního úkolu.
וּמְעֻנֶּֽה (ūmə‘unnêh) – z Pual kmene, "byl trýzněn". Tento trpný tvar opět ukazuje, že Ježíšovo utrpení nebylo způsobeno jeho vlastní vinou, ale bylo součástí Božího soudu nad hříchy lidstva.
Pasivní tvary a specifické kmeny hebrejských sloves, především z Pualu a Nifalu, dodávají textu výraznou teologickou hloubku, protože ukazují na to, že akt záchrany a vykoupení vychází z Boží iniciativy, nikoli z lidské.
Všimněme si také významu konsekutivních waw (např. וַיהוָה - "a Hospodin"), které v hebrejštině často spojují myšlenky a přepínají mezi časy. Tento způsob vyjádření ukazuje kontinuitu Božích skutků a zdůrazňuje, že dění, popsané v Izajáši 53, bylo předem určeno Božím záměrem.
ROLE KONSEKUTIVNÍHO WAW
Konsekutivní waw (známý také jako vav ha-hippukh nebo waw conversive) je gramatický prvek v biblické hebrejštině, který hraje důležitou roli při změně časování sloves. Tento waw může "přepínat" sloveso z budoucího do minulého času (a naopak) nebo z dokonavého na nedokonavý aspekt. To dává hebrejskému textu výraznou dynamiku v narativních pasážích, což může mít vliv na překlad i teologické interpretace.
Příklad použití konsekutivního waw v pasážích z Izajáše 53:
1. וַיהוָה (waYahweh) v Izajáši 53:6
„A Hospodin na něj vložil vinu nás všech.“
Zde je použit waw v kombinaci se jménem Hospodina, čímž se příběh rozvíjí tak, že ukazuje Boží aktivní zásah. Hospodin přebírá iniciativu a waw tu spojuje předchozí dění s Božím činem. Waw také propojuje myšlenky o tom, jak všichni lidé zbloudili (tvar תָּעִ֔ינוּ – tāʿî-nū – "zabloudili jsme") a následně Hospodin klade jejich vinu na Ježíše, čímž je časově a kauzálně propojeno lidské selhání a Boží milost skrze zástupnou oběť.
Tento waw "přepíná" děj do přítomného děje (dokonavý čas – Boží akt vložení viny), i když předchozí věty byly v minulém čase (např. "zabloudili jsme" – minulost). Waw tak zde vytváří plynulý přechod a zároveň ukazuje na kontinuální Boží působení.
2. וַאֲנַ֣חְנוּ (wa-’ănaḥnū) v Izajáši 53:4
„A my jsme se domnívali, že byl zasažen.“
Zde waw slouží ke spojení dvou myšlenek – předchozí prohlášení o tom, že Ježíš nesl naše nemoci, je v dokonavém čase (נָשָׂא – nāśāʾ, "nesl"), zatímco lidské reakce, jak se domnívali, že je zasažen (tvar חֲשַׁבְנֻ֔הוּ – ḥăšaḇnū-hū – "považovali jsme ho"), jsou také vyjádřeny v dokonavém čase, ale waw zde propojuje Boží čin a lidské nepochopení. Tento waw tedy spojuje jak Boží jednání, tak lidskou reakci, ale v rámci jednoho plynulého příběhu.
3. וּמַכְאֹבֵ֖ינוּ (ūmaḵʾōvênū) v Izajáši 53:4
„A naše bolesti nesl.“
Tady waw spojuje „naše bolesti“ s akcí „nesl“, opět v dokonavém čase. Věta je propojena s předchozí větou, která říká, že Ježíš nesl naše hříchy. Waw zde hraje roli spojovacího článku, který zároveň udržuje tok vyprávění. Vzhledem k tomu, že obě věty jsou v dokonavém čase, waw v tomto případě neslouží k „přepnutí“ času, ale k prostému propojení myšlenek.
4. וּמְעֻנֶּֽה (ūməʿunneh) v Izajáši 53:4
„A byl trýzněn.“
Zde waw připojuje další pasivní popis toho, co Ježíš snášel, k předchozímu seznamu utrpení. Tento waw je důležitý v tom, že dále rozšiřuje pasivní roli Ježíše v Božím plánu – trpěl z Boží vůle a tento waw spojuje jednotlivé prvky jeho utrpení do logického celku. Waw zde nemění čas, ale slouží k udržení narativního toku, přičemž je stále v pasivním dokonavém tvaru, který je charakteristický pro pasáže popisující utrpení Služebníka.
Shrnutí role konsekutivního waw ve verších Izajáše 53
Konsekutivní waw v těchto verších plní různé úlohy:
Spojení myšlenek – waw propojuje jednotlivé věty a myšlenky do jednoho plynulého vyprávění. Například to, jak jsou hříchy lidstva převedeny na Ježíše, je propojeno s tím, jak lidé vnímali jeho utrpení.
Přepínání času – v určitých případech může waw měnit časování sloves (z budoucího na minulý, z nedokonavého na dokonavý). To však v těchto konkrétních verších nehraje zásadní roli, protože většina sloves je již v minulém nebo dokonavém čase.
Zdůraznění Boží vůle – použití waw v těchto verších slouží také k ukázání, že vše, co se děje, je součástí většího Božího plánu. Tím, že spojuje pasivní slovesa, která popisují, co se Ježíši stalo, waw ukazuje, že všechny tyto činy jsou součástí předurčeného Božího záměru.
V kontextu Izajáše 53 waw nepůsobí izolovaně, ale je součástí širší struktury, která zdůrazňuje pasivní roli Služebníka a aktivní Boží zásah.
Žádné komentáře:
Okomentovat