Od evangelikálních tradic ke kultickým vlivům hnutí víry - stručný výpisek z práce Daniele T. Loye

 

Hnutí víry

Opravdu jen krátký výcuc z článku

Z toho co mě značně zaujalo z "A Historical and Theological Framework for Understanding Word of Faith Theology Russell A Morris and Daniel T Lioy"

Autor se opírá o významné autory jako McConnell 1995, Bloodsworth 2009; Bowman 2001; Ezeigbo 1989; Farah 1981; Matta 1987; Neuman 1990.

Pro stručnost v textu vynechám autory.

• Antropocentrický světový názor: Teologie Hnutí víry prosazuje antropocentrický světový názor, kde jsou křesťané oprávněni k zdraví, bohatství a prosperitě, což je dosažitelné skrze víru.
• Popularita a přizpůsobení: Díky své popularitě je teologie Hnutí víry často upravována tak, aby vyhovovala specifickému kontextu svých příznivců, což vede k různým hybridním formám hnutí.
• Kritika původu: McConnell (1995) tvrdí, že některé principy hnutí mají své historické kořeny v mimobiblických a kultických zdrojích, což je v rozporu s obecným přesvědčením, že hnutí vychází z pentekostálních a charismatických tradic.

***

1.1. Pentekostální a charismatické tradice víry

Někteří tvrdí, že Hnutí víry vzniklo především v rámci pentekostálních a charismatických tradic víry .. . Dokonce i předpentekostálové jako John Wesley, Charles Finney a George Whitefield jsou uváděni jako ti, kteří položili základy, které později usnadnily vznik teologie Hnutí víry .. . Vzhledem k tomu, že Hnutí víry využívá velkou část evangelikální a pentekostální terminologie, často se jeví jako ortodoxní .. . Následkem toho někteří předpokládají, že Hnutí víry je produktem těchto tradic .. .

... Výsledkem je, že Hnutí víry má nyní vliv v různých sektorech pentekostálních a charismatických tradic .. .

... Zatímco klasický pentekostalismus zdůrazňuje potřebu křtu Duchem svatým, prvky jako uzdravování, znamení a zázraky, stejně jako důraz na duchovní dary, byly od počátků ústředními body hnutí (víry) .. .

 

(Jestli si smím zde dovolit poznámku mimo tuto práci, tak počátek pentekostalismu nesl extremistické rysy podobné pozdějšímu hnutí víry, zejména roky 1900-1907; a teď se dostáváme k tomu podstatnému! autor blogu moudrost.blogspot.com)

 

Několik rozlišujících prvků raného pentekostalismu je zřejmých v rámci Hnutí víry, ačkoliv v tomto případě jsou často projevovány v extremističtějších formách (Moriarty 1992:27–29), konkrétně:

• Víra, že Bůh obnovuje církev v současné generaci.
• Tendence vyzdvihovat duchovní projevy.
• Tendence být zaměřený na osobnosti.
• Tendence produkovat následovníky, kteří jsou teologicky slabí (hlavně kvůli populárnímu odmítání vzdělání).
• Víra, že vylití Ducha svatého přinese jednotu celé církvi.

Ačkoliv v rámci Hnutí víry existují prvky pentekostalismu, mnoho z těchto prvků je hermeneuticky přejato mimo hlavní proud pentekostální teologie.

1.2. Revivalismus v polovině 19. století ve Spojených státech

.. . Během vrcholu a bezprostředně po období druhé světové války byla založena řada evangelizačních sdružení, mnohá z nich založena osobami s pentekostálními kořeny .. . Pod vedením osob, které byly nespokojeny s ustáleným denominacionálním pentekostalismem, se charismatické hnutí prosadilo na scéně poválečného uzdravovacího revivalismu .. . Uzdravovací probuzení byla často charakterizována následujícími prvky:

• Senzacionalismus a přehnaná oznámení o nadpřirozených zásazích.
• Kultovní postavy, které se staly ústředními osobnostmi shromáždění.
• Přehnané pohledy na vysvobození.
• Skandální techniky získávání finančních prostředků.
• Zkreslený pohled na víru.
• Posedlost Satanem a démony.
• Nová zjevení jako cesta k dosažení duchovní pravdy.

Hnutí víry skutečně obsahuje prvky uzdravovacího revivalismu, avšak zde jsou tyto prvky často projevovány v extrémnějších formách.

***

1.3. Mimobiblické a kultické vlivy

Ronald Enroth (1983:12–15) rozlišuje mezi kultem a kultickým přístupem pomocí tří metod: senzacionální, sociologické a teologické.

• Senzacionální přístup zdůrazňuje extrémní a nekonvenční prvky hnutí nebo učení.
• Sociologický přístup se zaměřuje na sociální, kulturní a vnitřní dynamiku kultu.
• Teologický přístup je primárně hodnotící a porovnává a kontrastuje učení dané skupiny s Písmem.

McConnell přidává čtvrtý přístup, historický, který hodnotí historii náboženského hnutí nebo skupiny ve spojení s teologickým přístupem. Cílem je určit, zda jsou specifická učení ve skupině kultického charakteru, což je metoda využitá v tomto výzkumu ve vztahu ke specifickým principům teologie Hnutí víry.

Výzkum (Bloodsworth, Bowman, Ezeigbo, Farah, Matta, McConnell 1995, Neuman) naznačuje, že díky mnoha evangelikálním zásadám není Hnutí víry technicky klasifikovatelné jako kult. Nicméně specifické aspekty hnutí mohou být chápány jako kultické. Například hnutí zastává několik zásad, které ho umisťují do širších parametrů evangelikální ortodoxie. Vreeland uvádí dvě zásady, konkrétně, vyzdvihování autority Písma a částečný původ v hnutích Svatosti/Pentekostalismu.

Bowman:

1. Žádný ze současných propagátorů Hnutí víry explicitně neodmítá ortodoxní doktríny spasení skrze milost nebo Trinitární koncept Boha.
2. Učitelé Hnutí víry občas potvrzují ortodoxní doktríny o panenském početí, fyzické smrti Krista, tělesném vzkříšení a Druhém příchodu.

Současně však některé prvky hnutí mají tendenci překračovat hranice ortodoxie. McConnell: "... Hnutí víry není kult, ale je kultické."

Nepochybně se v rámci Hnutí víry nacházejí prvky z pentekostálních a charismatických tradic víry, z hnutí uzdravování v polovině 19. století, stejně jako prvky kultického učení. Extrémní přijetí prvků z prvních dvou zdrojů a biblicky nedostatečná povaha třetího zdroje poskytují rámec pro další analýzu.

Nebudu už tedy dále uvádět více, jen vypíšu pár bodů kterými se dále práce zabývá:

2. Kontextuální vlivy na Hnutí víry

2.1. Americký sen

2.2. Pealeho pozitivní myšlení a Rogerovská psychologie (Norman Vincent Peale a Carl Rogers)

2.3. Na zkušenosti zaměřené křesťanství

• Friedrich Schleiermacher
• Emoce a svědectví: Hnutí se šířilo prostřednictvím osobních svědectví a emocionálního dopadu, což se stalo ústředním prvkem pentekostalismu.

Tyto prvky pomohli k rozvoji hnutí víry.

Práce pokračuje dál, to tu už nechci rozebírat.