Finney: Lectures on Systematic Theology - II

 

https://www.youtube.com/watch?v=vc6zML5TzLg

 

Text obsahuje některé prvky, které lze interpretovat jako legalismus, zejména ve Finnyho pojetí morálního řízení a jeho důrazu na nutnost dodržování morálního zákona. Například, zdůrazňuje, že existence morálního řízení je nezbytná pro nejvyšší blaho vesmíru a že neuposlechnutí morálního zákona má za následek trest. Finney rovněž tvrdí, že "vše musí být řízeno zákony odpovídajícími své povaze" a že "musí existovat nějaký standard nebo pravidlo povinnosti, kterému se mají všichni členové komunity přizpůsobit".

Tyto prvky mohou být vnímány jako legalistické, protože zdůrazňují dodržování přesných pravidel a norem, ačkoli v kontextu křesťanské víry by měl být důraz kladen na milost a lásku jako základ vztahu s Bohem a s bližními. Pokud je důraz příliš silný na dodržování pravidel a trest za jejich porušení, může to vést k legalismu, který zdůrazňuje právo a následky nad milosrdenstvím a odpouštěním.

Nicméně, je důležité brát v úvahu celkový kontext Finnyho učení a jeho snahu o zvýšení morálního povědomí a odpovědnosti jednotlivce. Mnoho jeho myšlenek může být chápáno v duchu snahy o zlepšení společnosti a usměrňování lidí k životu v souladu s morálními principy.

* * *

Nejprve vám ukážu jaké citace ukazují na legalismus Finneyho učení

Z textu lze vybrat několik citací, které naznačují přítomnost legalismu ve Finneyho učení:

1. "The mere fact that one being is dependent on another does not confer on one the right to govern and impose upon the other obligation to obey unless the dependent one needs to be governed..."
2. "...the right to govern implies the duty to govern, obligation, and consequently the right to govern implies that government is a condition of fulfilling to the dependent party the duties of benevolence..."
3. "This will must be authoritative and not merely advisory."
4. "There must of necessity be a penalty attached to and incurred by every act of disobedience to this will."
5. "If disobedience be persisted in, exclusion from the privileges of the government is the lowest penalty that can consistently be inflicted."

 

6. "Everything must be governed by laws suited to its nature; matter must be governed by physical laws."

Tato citace zdůrazňuje potřebu striktního dodržování zákonů přizpůsobených přírodě daného objektu či jednání. Takový přístup může naznačovat legalistický postoj k dodržování pravidel a předpisů, který klade důraz na rigidní uplatňování zákonů bez ohledu na individuální situace nebo kontext.

 

7. "There must be some head or controlling mind whose will shall be law and whose decision shall be regarded as infallible by all the subjects of the government."

Tato citace poukazuje na autoritativní postavení a absolutní poslušnost vůči "hlavě" nebo "kontrolující mysli", což může naznačovat legalistický přístup k hierarchii a podřízenosti.

8. "But if they are not agreed in opinion or have not exactly the same amount of knowledge, they will not in everything harmonize as it respects their courses of conduct."

Tato citace zdůrazňuje nutnost shody v názorech a znalostech pro dosažení harmonie ve chování. Takový důraz na jednotnost a shodu může naznačovat legalistický postoj k určování správného jednání a normativních standardů.

9. "There must be some standard or rule of duty to which all the subjects of the community are to conform themselves."

Tato citace naznačuje, že všechny osoby v komunitě musí dodržovat stanovený standard nebo pravidlo povinnosti. Tento důraz na dodržování předepsaných standardů je charakteristickým rysem legalistického přístupu k etice a morálce.

10. "There must of necessity be a penalty attached to and incurred by every act of disobedience to this will."

Tato citace zdůrazňuje nutnost trestu za každé jednání neposlušnosti vůči stanovené vůli nebo pravidlům. Takový důraz na trestání porušení pravidel je typický pro legalistický přístup, který klade důraz na dodržování a sankce za nesplnění daných pravidel.

11. "If disobedience be persisted in, exclusion from the privileges of the government is the lowest penalty that can consistently be inflicted."

Tato citace zdůrazňuje, že pokračování v neposlušnosti má za následek vyloučení z privilegií vlády. Tento přístup naznačuje tvrdý a nekompromisní postoj vůči porušování pravidel, což je charakteristický rys legalismu.

12. "But no community ever existed or will exist in which every individual possesses exactly the same amount of knowledge and where the members are therefore entirely agreed in all their thoughts, views, and opinions."

Tato citace zdůrazňuje, že není možné dosáhnout úplné shody mezi členy komunity v jejich názorech a znalostech. Legalistický přístup by mohl klást důraz na jednotnost a shodu v myšlení a názorech a považovat je za nezbytné pro dodržování předepsaných pravidel a standardů.

Finneyho Důraz na autoritativní vládu

Zde jsou další citace, které svědčí pro přítomnost legalismu ve Finneyho učení:

1. "The mere fact that one being is dependent on another does not confer on one the right to govern and impose upon the other obligation to obey unless the dependent one needs to be governed..."
2. "...the right to govern implies the duty to govern, obligation, and consequently the right to govern implies that government is a condition of fulfilling to the dependent party the duties of benevolence..."
3. "This will must be authoritative and not merely advisory."
4. "There must of necessity be a penalty attached to and incurred by every act of disobedience to this will."
5. "If disobedience be persisted in, exclusion from the privileges of the government is the lowest penalty that can consistently be inflicted."
6. "Everything must be governed by laws suited to its nature; matter must be governed by physical laws."

Tyto citace zdůrazňují důraz na autoritativní vládu, poslušnost a trestání porušení pravidel, což jsou charakteristické rysy legalistického přístupu.

Přeloženo do češtiny:

1. "Pouhý fakt, že jedno bytí (jedna bytost p.p.) závisí na druhém (na druhé bytosti, p.p.), neuděluje tomu prvnímu právo vládnout a ukládat tomu druhému povinnost poslušnosti, pokud to první bytí nepotřebuje být řízeno..."
2. "...právo vládnout znamená povinnost vládnout, povinnost a tedy právo vládnout znamená, že vláda je podmínkou plnění povinností vůči závislé straně povinností dobročinnosti..."
3. "Tato vůle musí být autoritativní a ne pouze poradní."
4. "Musí být nutně připojena a postižena každým činem neposlušnosti k této vůli sankce."
5. "Pokud neposlušnost pokračuje, vyloučení z privilegií vlády je nejnižší trest, který lze důsledně uvalit."
6. "Vše musí být řízeno zákony přizpůsobenými své povaze; hmota musí být řízena fyzikálními zákony."

* * *

Argumentační klamy v Systematické teologii - Lekci II.

V textu jsou přítomny některé argumentační klamy, které mohou vést k autoritářskému myšlení:

1. "This will must be authoritative and not merely advisory." 

   Tento výrok představuje argument z autority, kde se tvrdí, že určitá vůle musí být autoritativní a ne pouze poradní. Tímto způsobem se podporuje myšlenka, že vůle určitého jedince nebo subjektu je nezpochybnitelná a musí být respektována bez ohledu na další okolnosti nebo názory.

2. "There must be some head or controlling mind whose will shall be law and whose decision shall be regarded as infallible by all the subjects of the government."

   Tento výrok opět představuje argument z autority, který zdůrazňuje potřebu existence určité autoritativní osoby nebo instance, jejíž vůle je považována za neomylnou a jejíž rozhodnutí musí být bezpodmínečně respektována všemi podřízenými. Tento přístup může vést k autoritářskému systému, kde je jedna osoba nebo entita považována za absolutní autoritu.

3. "This is true whether the substance be material or immaterial, whether matter or mind states and changes whether of matter or mind that do not consist in the actions of free will must be subject to the law of necessity in no other way can they be accounted for they must therefore belong to the department of physical government."

   Tento výrok obsahuje argument z autority, kde se tvrdí, že všechny stavy a změny, které nejsou způsobeny svobodnou vůlí, musí být podřízeny zákonu nezbytnosti a tím pádem patří do oblasti fyzické vlády. Tímto způsobem je předkládáno tvrzení, že určité stavy nebo procesy jsou automaticky podřízeny zákonu a autoritě, což může vést k autoritářskému chápání řízení a kontroly.

Logické zdůvodnění:

Tyto výroky obsahují argumentační klamy z autority, které lze logicky identifikovat následovně:

1. Výrok "This will must be authoritative and not merely advisory" 

   představuje argument z autority tím, že tvrdí, že určitá vůle musí být autoritativní a nelze ji pouze považovat za poradní. Tento argument je klamavý, protože autorita osoby či subjektu není automaticky důkazem správnosti nebo vhodnosti jejich vůle. Závěr, že vůle musí být autoritativní, není logicky odvozen z dalších informací, a tudíž jde o klam z autority.

2. Výrok "There must be some head or controlling mind whose will shall be law and whose decision shall be regarded as infallible by all the subjects of the government" 

   opět obsahuje argument z autority, který tvrdí, že existuje nutnost určité autoritativní osoby nebo instance, jejíž vůle musí být považována za zákon a rozhodnutí za neomylná. Tento argument je klamavý, protože předpokládá, že autorita je neomylná a že všichni subjekty musí automaticky respektovat její vůli, což není nutně pravda. Jde o nepodložený závěr z autority, což je typický argumentační klam.

3. Výrok "This is true whether the substance be material or immaterial, whether matter or mind states and changes whether of matter or mind that do not consist in the actions of free will must be subject to the law of necessity in no other way can they be accounted for they must therefore belong to the department of physical government" 

   obsahuje argument z autority tím, že tvrdí, že určité stavy a změny musí být automaticky podřízeny zákonu nezbytnosti, pokud nejsou způsobeny svobodnou vůlí. Tento argument je klamavý, protože nedokazuje, proč by měly být stavy a změny automaticky podřízeny zákonu nezbytnosti. Předpokládá, že autorita zákona nezbytnosti je nezpochybnitelná, aniž by poskytl adekvátní důkazy či logické odůvodnění. Jde tedy o klam z autority.

1. Výrok "If disobedience be persisted in, exclusion from the privileges of the government is the lowest penalty that can consistently be inflicted" obsahuje argument z autority tím, že tvrdí, že v případě trvalé neposlušnosti je vyloučení z privilegií vlády nejnižším možným trestem, který lze konzistentně uvalit. Tento argument je nepodložený, protože nedokazuje, proč by vyloučení z privilegií vlády mělo být nejnižším možným trestem nebo proč by mělo být konzistentním opatřením. Chybí zde logické odůvodnění nebo relevantní důkazy, které by podpořily tvrzení. Tento argument lze proto považovat za klam z autority.

2. Výrok "But no community ever existed or will exist in which every individual possesses exactly the same amount of knowledge and where the members are therefore entirely agreed in all their thoughts, views, and opinions" 

   obsahuje argument z nejistoty tím, že tvrdí, že žádná komunita nikdy neexistovala ani neexistuje, kde by každý jedinec měl přesně stejné množství znalostí a kde by členové byli úplně shodní ve svých myšlenkách, názorech a názorech. Tento argument je nepodložený, protože absence důkazů o existenci takové komunity neznamená, že tvrzení je pravdivé. Je to nepodložená generalizace, která nedokazuje, že všechny komunity jsou neschopné dosáhnout shody v názorech a znalostech. Tento argument lze proto považovat za klam z nejistoty.

* * *

Přepis z videa: https://www.youtube.com/watch?v=vc6zML5TzLg

Okay, finish lectures on systematic theology.

Lecture two:

Even though I don't think this is quite the modern definition of systematic theology, one.

Lecture two, one term, government defined.

Two, distinction between moral and physical government.

Three, fundamental reason of moral government.

For whose right it is to govern.

Five, what is implied in the right to govern.

Six, limits of the right to govern.

Seven, what is implied in moral government.

Eight, moral obligation to find.

Nine, conditions of moral obligation.

One, define the term government.

The primary idea of government is that of direction, guidance, control by or in accordance with rule or law.

This seems to be the generic signification of the term government, but it appears not to be sufficiently broad in its meaning to express all that properly belongs to moral government, as we shall see.

This leads me to to distinguish between moral and physical government.

All government, as we shall see, is and must be either moral or physical; that is, all guidance and control must be exercised in accordance with either moral or physical law, for there can be no laws that are not either moral or physical.

Physical government is control exercised by a law of necessity or force, as distinguished from the law of free will or liberty.

It is the control of substance as opposed to free will.

The only government of which substance, as distinguished from free will, is capable is and must be physical. This is true whether the substance be material or immaterial; whether matter or mind; states and changes, whether of matter or mind, that do not consist in the actions of free will must be subject to the law of necessity.

In no other way can they be accounted for; they must, therefore, belong to the department of physical government.

Physical government, then, is the administration of physical law or the law of force. Thus, the states and changes of our intellect and sensibility come under the department of physical government. These states and changes are affected by a law of necessity as opposed to the law of liberty or free will.

The intellect and sensibility, as we shall abundantly see hereafter, are so correlated to the will that its free actions produce certain changes in them by a law of force or necessity.

Thoughts and feelings are not strictly moral actions for the reason that they are not voluntary and must therefore belong to the department of physical as opposed to moral government.

There is a secondary sense in which thoughts and feelings, as also outward actions, may be regarded as belonging to the department of moral government and consequently as possessing moral character. As thoughts, feelings, and outward actions are connected with and result from free actions of the will by a law of necessity, a moral agent must be responsible for them in a certain sense, but in such cases the character of the agent belongs strictly to the intention that caused them, and not to those involuntary and necessary states and actions themselves.

They cannot strictly come under the category of moral actions, as we shall more fully see hereafter, for the reason that, being the result of a law of necessity, they do not, cannot with strict propriety, be said to belong to the department of moral government.

Moral government consists in the declaration and administration of moral law; it is the government of free will, as distinguished from substance.

Physical government presides over and controls physical states and changes of substance or constitution, and all involuntary states and changes.

Moral government presides over and controls or seeks to control the actions of free will; it presides over intelligent and voluntary states and changes of mind.

It is a government of motive, as opposed to a government of force, control exercised or sought to be exercised in accordance with the law of liberty, as opposed to the law of necessity.

It is the administration of moral as opposed to physical law; moral government includes the dispensation of rewards and punishments; government is administered by means as complicated and vast as the whole of the works and providence and ways and grace of God.

Three, I am to inquire into the fundamental reason of moral government. Government must be founded in a good and sufficient reason, or it is not right; no one has a right to prescribe rules for and control the conduct of another unless there is some good reason for his doing so; there must be a necessity for moral government, or the administration of it is tyranny.

Is there any necessity for moral government, and if so, wherein? I answer that from the nature and relations of moral beings, virtue or holiness is indispensable to happiness; but holiness cannot exist without moral law and moral government, for holiness is nothing else than conformity to moral law and moral government; moral government, then, is indispensable to the highest well-being of the universe of moral agents and therefore ought to and must exist; the universe is dependent upon this as a means of securing the highest good; this dependence is a good and sufficient reason for the existence of moral government.

Let it be understood, then, that moral government is a necessity of moral beings and therefore right; when it is said that the right to govern is founded in the relation of dependents, it is not or ought not to be intended that this relation itself confers the right to govern irrespective of the necessity of government.

The mere fact that one being is dependent on another does not confer on one the right to govern and impose upon the other obligation to obey unless the dependent one needs to be governed and consequently that the one upon whom the other is dependent cannot fulfill to him the duties of benevolence without governing or controlling him; the right to govern implies the duty to govern, obligation, and consequently the right to govern implies that government is a condition of fulfilling to the dependent party the duties of benevolence; strictly speaking, the right to govern is founded in the intrinsic value of the interest to be secured by government, and the right is conditioned upon the necessity of government as a means to secure those interests.

I will briefly sum up the argument under this head as follows:

1. It is impossible that government should not exist.

2. Everything must be governed by laws suited to its nature; matter must be governed by physical laws.

3. The free actions of will must be governed by motives, and moral agents must be governed by moral considerations.

4. We are conscious of moral agency and can be governed only by a moral government.

5. Our nature and circumstances demand that we should be under a moral government because:

   Subsection one, moral happiness depends upon moral order.

   Sub-comment two, moral order depends upon the harmonious action of all our powers as individuals and members of society.

   Sub-comment three, no community can perfectly harmonize in all their views and feelings without perfect knowledge or, to say the least, the same degree of knowledge on all subjects on which they are called to act.

   Four, but no community ever existed or will exist in which every individual possesses exactly the same amount of knowledge and where the members are therefore entirely agreed in all their thoughts, views, and opinions.

   Sub-sub comment five, but if they are not agreed in opinion or have not exactly the same amount of knowledge, they will not in everything harmonize as it respects their courses of conduct.

   Sub-comment six, there must therefore be in every community some standard or rule of duty to which all the subjects of the community are to conform themselves.

   Sub-comment 7, there must be some head or controlling mind whose will shall be law and whose decision shall be regarded as infallible by all the subjects of the government.

   Eight, however diverse their intellectual attainments are, in this they must all agree that the will of the lawgiver is right and universally the rule of duty.

   9. This will must be authoritative and not merely advisory.

   10. There must of necessity be a penalty attached to and incurred by every act of disobedience to this will.

   11. If disobedience be persisted in, exclusion from the privileges of the government is the lowest penalty that can consistently be inflicted.

   12. The good, then, of the universe imperiously requires that there should be a moral governor.

All right, Lord willing, we will continue with Roman numeral four, "For Whose Right It Is to Govern," next week. Thank you."

 * * *

Porovnání autoritativních přístupů Johna Alexandera Dowieho a Charlese G. Finneyho

Porovnání mezi učením a řízením Johna Alexandra Dowieho a učením Charlese Finneyho z hnutí svatosti ukazuje několik podobností a rozdílů v jejich přístupech.

Podobnosti:

1. Autoritářský přístup k vedení: Obě osobnosti projevovaly autoritativní chování a silné vedení ve svých komunitách. Dowie vydával přísné příkazy a uplatňoval tvrdé disciplinární opatření ve Zion City, zatímco Finney byl známý svou pevnou autoritou při kázání a vedení svého sboru.

2. Silná víra a důraz na duchovní aspekty: Oba lídři zdůrazňovali duchovní aspekty svých učení a věřili v sílu modlitby a víry jako prostředku uzdravení a záchranu.

3. Odpor vůči tradičním metodám: Jak Dowie, tak Finney se stavěli proti tradičním postupům a víře v lékařskou péči. Dowie odmítal lékařské metody léčby a Finney zdůrazňoval sílu víry nad fyzickými prostředky.

Rozdíly:

1. Zaměření na uzdravení: Dowie se zaměřoval na fyzické uzdravení lidí prostřednictvím modlitby a duchovního vlivu, zatímco Finney se soustředil spíše na duchovní obnovení a záchranu duší prostřednictvím kázání a víry.

2. Přístup k autoritě: Zatímco oba lídři projevovali autoritářský přístup, Finney se více zaměřoval na duchovní autoritu a vliv v kázání a vedení sboru, zatímco Dowie se snažil o autoritativní kontrolu nad fyzickým prostředím a zdravím lidí.

3. Přístup k nepřátelům: Dowie často označoval ty, kteří se s ním nesouhlasili, za nepřátele a nepřátele Božího díla, zatímco Finney se snažil o obrácení těchto jedinců a jejich duchovní nápravu spíše než o jejich odsouzení.

Celkově lze říci, že jak Dowie, tak Finney sdíleli určité podobnosti ve svých autoritativních přístupech k vedení a důrazu na duchovní aspekty života, ale jejich zaměření a přístup k autoritě a nepřátelům se lišily v souladu s jejich individuálními učeními a přesvědčeními.