Jak
jsem již psal dříve v jednom komentáři, když jsme mezi lidmi určitého
vyznání nemusíme si všimnout, že to co dělají je praxe, která může být v
rozporu s tím jak to dělali první křesťané pokud nad tím nezačneme
samostatně přemýšlet. Protože z počátku naší víry jen napodobujeme
chování druhých. Začínáme samostatněji přemýšlet až když se setkáme s
opačným názorem nebo opačnou praxí a ptáme se proč... Proto je
užitečné, když existují lidé, kteří nám dokáží říct odlišný názor, který
se nám nemusí líbit a může být i kritický. Kdyby takoví lidé kolem nás
neexistovali, mohlo by to znamenat, že jsme uvízli v kultu nebo sektě.
Úžasný verš
"Způsobem bytí existujíc roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe vyprázdnil" (tj. zrušil)
", vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě
člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se
před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod
zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest
Pán." Filipským 2:6-11
Jakkoliv
jsou v nové smlouvě zmínky o tom, že je možné Ježíše oslovit, ještě to
neznamená, že by bible předkládá biblický vzor pro to, že se k němu
máme modlit. Ježíš sám to nikde v bibli NEPOŽADOVAL. Vzpomněl jsem si
však na verš, kde Ježíš řekl, přijdeme k vám s Otcem a zřídíme si u vás
příbytek, pokud budete zachovávat má přikázání. To je zajímavé ze dvou
důvodů. 1. předpokládá to osobní vztah s Bohem, ačkoliv tento termín v
bibli NIKDE není použit, a 2. ačkoliv mnozí přikázání nedodržují nebo
dokonce popírají platnost Tóry a potřebu dodržovat desatero, tak se
modlí k Bohu jako k Ježíši a tvrdí, že s ním mají osobní vztah, ale pro
hereze toto není možné. Tzn. že pouze mají pocit, že s ním mají vztah.
Ale Ježíš řekl, že o některých těchto lidech řekne: odejděte ode mně,
vy kdo jste konali nepravost. Tzn. vymítali démony, honili se za
uzdraveními a nadpřirozenými dary, ale odpadli od původního učení a
kázali bludy, hnali se za ziskem a úspěchem a z křesťanství udělali
obchod. Místo kvalitního učení šířili hereze. Takže myslím, že osobní
vztah s Bohem nemůže záležet na našem pocitu zda s ním máme vztah nebo
zda mluvíme podivnou nelidskou řečí, které nikdo nerozumí... Ale myslím,
že osobní vztah s Bohem, pokud vůbec lze toto spojení legitimně použít v
křesťanství, je zaručen především tím jak moc jsme porozuměli Písmu do
hloubky.
Osobně
si myslím, že není legitimní používat slovní spojení osobní vztah s
Bohem, protože bible spíš popisuje náš vztah k Bohu jako vztah
služebníků k Pánovi, zachovávajíc tím jeho postavení a absolutní moc i
schopnost uvrhnout do zkázy hříšníky a svévolníky. Je sice pravda, že
apoštoly nazval svými přáteli, ale bylo to podmíněno právě tím
dodržováním Hospodinových přikázání, tj. minimálně desatera a takových
těch základních věcí co jsou v Exodu a Deuteronomiu. Apoštol Pavel pak
píše kdo jsou Boží přátelé (ti spravedliví a ti pronásledování vs ti kdo pronásledují a zabíjí tělo jsou Boží nepřátelé)
Vy, bratři, jste následovali příklad Božích církví v Kristu Ježíši,
které jsou v Judsku, neboť jste od svých krajanů vytrpěli totéž, co oni
od Židů, kteří zabili Pána Ježíše i své vlastní proroky, nás vyhnali,
Bohu se nelíbí a vůči všem lidem jsou nepřátelští. Brání nám totiž
mluvit k pohanům, aby byli spaseni, a tím neustále doplňují míru svých
hříchů. Přišel však na ně konečný hněv. (1 Tes 2:14-16)odního učení a
kázali bludy, hnali se za ziskem a úspěchem a z křesťanst
Žádné komentáře:
Okomentovat