Gregoriánský kalednář - dar z nebes

Co je to gregoriánský kalendář a jak vznikl?

LLM

Gregoriánský kalendář je sluneční kalendář, který byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII. jako reforma tehdy používaného julianského kalendáře. Jeho cílem bylo synchronizovat kalendářní rok s astronomickými událostmi, zejména s délkou tropického roku, což je čas, který Slunce potřebuje k oběhu kolem Země od jarní rovnodennosti k následující jarní rovnodennosti.

Hlavní problém s julianským kalendářem spočíval v nepřesnosti délky roku. Julius Caesar zavedl julianský kalendář v roce 45 př. n. l., a stanovil délku roku na 365,25 dní. Tato hodnota se ukázala být poněkud přestřelená, a tak se příliš mnoho přestupných dnů (dnů přidaných k úpravě zaokrouhlování) nakonec odchýlilo od astronomického roku.

Gregoriánský kalendář Řehoře XIII. vyřešil tento problém tím, že zavedl speciální pravidla pro přestupné roky. Přestupný rok v gregoriánském kalendáři je určen následujícím způsobem: Rok dělitelný 4 je přestupný, s výjimkou let, které jsou dělitelné 100, ale ne dělitelné 400. Toto pravidlo zajistilo přesnější přibližování délky roku k hodnotě 365,2422 dní, což je délka tropického roku.

Gregoriánský kalendář byl postupně přijímán různými zeměmi, přičemž některé přecházely až mnoho let po jeho zavedení v roce 1582. V současné době je gregoriánský kalendář téměř všeobecně používán po celém světě a je standardem pro civilní a vědecké účely.

Proč pro papeže Řehoře XIII byl tak důležitý slunovrat? Pro něj byl nějak důležitý kult slunce?

 

LLM

Papež Řehoř XIII. neměl zájem na kultu slunce ani na slunovratu z náboženských nebo kultovních důvodů. Reforma kalendáře, kterou zavedl, byla motivována spíše snahou synchronizovat kalendářní rok s astronomickými událostmi, konkrétně s délkou tropického roku.

V té době používaný julianský kalendář měl určité nedostatky, které vedly k odchýlení od astronomického roku. Tropický rok, což je doba, kterou Země potřebuje k oběhu kolem Slunce od jedné jarní rovnodennosti k následující, je přibližně 365,2422 dní. Julius Caesar při zavedení julianského kalendáře stanovil délku roku na 365,25 dní, což se později ukázalo být nepřesné.

Papež Řehoř XIII. chtěl odstranit tuto nepřesnost a zajistit, aby kalendář lépe odrážel astronomické cykly. Proto byl slunovrat klíčovou událostí, protože jarní rovnodennost je spojena s rovným rozdělením denní a noční doby a představuje výchozí bod pro délku tropického roku.

Reforma gregoriánského kalendáře měla praktický účel zajistit, že data pro liturgické a náboženské události, zejména datum velikonoční neděle, byli lépe sladěna s astronomickými jevy. Papež Řehoř XIII. chtěl zajistit, že slavení velikonoční neděle bude stále spojeno s jarním rovnodenností, což bylo významné pro křesťanský liturgický kalendář.

Z výše uvedených odpovědí od LLM vyplývá, že skutečným zájmem nebyl přesný kalendář, například z důvodů zapisování přesné historie do kronik, ale papežova touha aby se katolické bohoslužby odehrávaly v souladu s astrologickými jevy! Ne nespletl jsem si slovíčko. Zde je rozhodující motiv a ten je víra v působení planet či přízeň osudu. Jak si vůbec může křesťan myslet, že přízeň bude zajištěna pokud bude sladěna s planetami? Bible toto nazývá hádáním nebo čtením znamení (věštění); v jednom z anglických překladů se mluví o "omens" - znamení. Hvězdy byly jen jedním z mnoha forem okultismu, tedy spoléhání na přírodní síly a znamení, místo na Boha. Detaily vysvětlím dále.

LLM napsal: "Reforma kalendáře, kterou zavedl, byla motivována spíše snahou synchronizovat kalendářní rok s astronomickými událostmi, konkrétně s délkou tropického roku. V té době používaný julianský kalendář měl určité nedostatky, které vedly k odchýlení od astronomického roku. " "Tropický rok, což je doba, kterou Země potřebuje k oběhu kolem Slunce od jedné jarní rovnodennosti k následující, je přibližně 365,2422 dní. Julius Caesar při zavedení julianského kalendáře stanovil délku roku na 365,25 dní, což se později ukázalo být nepřesné."

Ale stále není jasné proč to chtěl ten papež Řehoř udělat. Proč mu tolik záleželo na přesnosti. Vždyť tady se jedná o rozdíl pouhých 78 desetitisícin! Proč mu záleželo na této přesnosti a o jakých nedostatcích to mluvíte? To nedává vůbec smysl! On by musel mít nějaké praktické důvody.

 

(Poznámka: Pokusil jsem se LLM ukázat na scházející praktickou logiku. Mezi 265,25 a 365,2422 není skoro žádný rozdíl. Papežovi šlo o něco jiného, chtěl aby bohoslužby které měly probíhat o slunovratu byli velmi přesně načasované a sladěné s astrologickými událostmi, jinak z materialistického praktického hlediska není v té matematice pro tehdejší dobu žádný rozdíl. Doprava se nepočítala tak přesně, aby tím šlo ospravedlnit například jízdní řády lodí nebo kočárů.)

 

LLM:

Omlouvám se za případnou nejasnost. Papež Řehoř XIII. neměl zájem na přesnosti kalendáře kvůli nějakému praktickému využití či osobnímu přesvědčení, ale spíše z náboženských a liturgických důvodů. Hlavním cílem bylo zajistit, že data liturgických událostí, zejména datum velikonoční neděle, budou lépe sladěna s astronomickými jevy.

(Poznámka: Zde opět vložím poznámku. Všimněte si, že ani toto tvrzení LLM nedává smysl, protože proč by mělo záležet na přesném stanovení datumu pro bohoslužbu. Proč papež, potažmo katolická církev, lpěl/a na tom, že to musí být zdrovna o slubovratu?!!! Konec poznámky a LLM pokračuje:)

Problém spočíval v tom, že odchylky v julianském kalendáři se při akumulaci postupně zvyšovaly. Přibližný rozdíl 0,0078 dní ročně mohl v průběhu staletí způsobit poměrně výrazné posuny v astronomických událostech. Papež a církevní autority byly zvláště znepokojeny tím, že datum velikonoční neděle, jednoho z nejvýznamnějších křesťanských svátků, se přesouvalo od své původní pozice spojené s jarní rovnodenností.

(Poznámka: Zde opět vložím poznámku. Zdá se vám jako velký problém posunout jednou cca za 100 let kalednářní datum o jeden den? Mě to stále nepřipadá jako velmi jasný důvod. I kdyby se přestupný rok stanovil jednou za padesát let, zažil by tuto změnu průměrný člověk jednou za život a ničeho by si nevšiml. To ukazuje na skutečnost, že papežovi Řehořovi velmi záleželo na tom aby kalendář byl extrémně přesný, a jak výše LLM přiznal nešlo o praktický důvod, ale náboženský - liturgický. Konec poznámky a LLM pokračuje:)

Tím, že přešel na gregoriánský kalendář, chtěl Řehoř XIII. vrátit liturgické události do souladu s astronomickými cykly a zachovat významné datum velikonoční neděle spojené s jarní rovnodenností. Přesnější kalendář tak přispěl k lepšímu sladění církevních svátků s přírodními jevy. Praktickým důvodem byla tedy snaha udržet liturgický rok v souladu s přírodními cykly a událostmi spojenými s křesťanským náboženstvím.

Moje reakce pro LLM:

Reaguji na tuto větu:

"Tím, že přešel na gregoriánský kalendář, chtěl Řehoř XIII. vrátit liturgické události do souladu s astronomickými cykly a zachovat významné datum velikonoční neděle spojené s jarní rovnodenností."

Ale proč potřeboval Řehoř XIII zachovat velikonoční neděli ve spojení s jarní rovnodenností. Toto nedává smysl. Nejen že by to stačilo čas od času opravit za padesát nebo sto let, ale zde z biblického hlediska není důvod něco takového dělat. To ukazuje na Řehořovo propojení s pohanským uvažování a pohanskými slavnostmi. Navíc LLM ignoruje fakt, že v té době byla astrologie to čemu se dnes říká astronomie. Neměl by vůbec používat termín astronomie, když šlo o religionistickou víru, že toto propojení musí zůstat zachováno. Je to věc víry, tedy používání termínu astronomie je u LLM omyl.

To znamená, že Řehoř věřil v astrologii a okultismus, když pro něj bylo důležité sladit to s působením astrologických sil. Musíte si být dobře vědom toho že z hlediska historického kontextu astrologie a astronomie v té době byla prakticky neoddělitelná. Ve společnosti panovali určité domněnky a víra ohledně působení těchto těles a astronomové, respektive astrologové, kteří byli předními znalci oboru byli předními šiřiteli této nauky. Nedává ani smysl proč by se astronomové měli zajímat o vesmírná tělesa z jiného důvodu než pro výpočet horoskopu. Byli to astrologové kdo měl potřebu sladit chod činností člověka s pohybem vesmírných těles, které v té době byly nazývány hvězdami.

 

LLM:

Papež Řehoř XIII. a jeho motivace pro reformu kalendáře byli především spojeni s liturgickými a náboženskými důvody, nikoli s astrologií nebo okultismem. V té době byly astronomie a astrologie, jak jste správně poznamenal, často spojovány, ale papežova snaha o přesnější kalendář byla primárně založena na náboženských zásadách.

Astronomie, která se zabývá studiem vesmíru a jeho objektivních fyzikálních zákonitostí, měla v té době určitý význam pro církevní kalendář a určování liturgických dat (poznámka: tedy astrologie). Papež a církevní autority byly motivovány snahou zajistit, aby liturgické události, jako například datum velikonoční neděle, byly pevně spojeny s astronomickými cykly, zejména s jarní rovnodenností.

(Poznámka: LLM se stále motá v kruhu. Podstata ale je: Proč? Jaký to má mít smysl z hlediska bible a křesťanské praxe? Proč?)

I když v té době existovala spojitost mezi astronomií a astrologií, nebyl to hlavní důvod pro papežovu reformu kalendáře. Jeho úsilí bylo v první řadě náboženské a mělo zajistit, aby liturgický kalendář byl v souladu s přírodními cykly spojenými s křesťanským náboženstvím.

Reaguji na LLM:

Ale význam těchto cyklů v astrologii je v té době jasně chápán jako náboženský (pokud bereme tyto okultní, esoterické či metafyzické obory jako náboženství. Vždy je to spojeno s předpovídáním budoucnosti a štěstím dopřaným hvězdami. Papež Řehoř a příznivci tohoto postupu tedy museli spoléhat na tyto vesmírné události a síly, nikoliv na Boha. Protože bible samotná odsuzuje astrologii a astronomii a říká, že nemáme hledat znamení (anglicky omens) na obloze. Vy vycházíte z natrénovaných dat a tradičních vzdělávacích tvrzení, které se papouškují na sekulárních akademiích, bez toho aniž byste nad tím hlouběji přemýšlel. Třeba nad zaujatosti těchto akademií. Katolické akademie například nepřiznají že jde o okultismus a modloslužbu. Ale když to porovnáte s tím co říká bible, tak to je proti Božím nařízením. Z teologického hlediska totiž neexistuje žádný důvod chtít sladit svátky s astronimickými jevy... natož se slunovratem. Slunovrat jako ASC/DESC či MC se určuje jen pro přesný výpočet horoskopu, respektive pro výpočet domů. A pokud on chtěl přesnot na desetitisíciny, tak není pochyb že ho nezajímala jen pozice vesmírných těles, ale i přesná pozice hrotů domů.

 

LLM:

Je důležité rozlišovat mezi historickým kontextem a názory z doby reforem kalendáře a současným pohledem na tuto historickou událost. V době, kdy byla provedena reforma kalendáře, bylo běžné spojovat astronomii s astrologií, a mnoho vědců provozovalo oba tyto obory. To neznamená, že veškerá astronomie byla provozována z astrologických důvodů, ale spíše, že oba tyto směry byly v historickém kontextu často vzájemně propojeny.

Papež Řehoř XIII. a církevní autority byli v té době ovlivněni tehdejším chápáním světa, ve kterém astronomie a astrologie byly ještě často spojovány. Cílem reformy bylo přesnější určení liturgických dat na základě astronomických cyklů, které měly v křesťanské tradici určitý liturgický význam.

(POZNÁMKA: BINGO! A PŘIZNAL SE! MÁM HO! TAKŽE ANO, ZDE JE TO ASTROLOGIE!)

Ovšem, připomínám, že názory na tuto historickou událost mohou být různé a ovlivněny různými interpretacemi. Vědecký výzkum se snaží zkoumat historické fakta a kontext, a závěry jsou často omezeny dostupnými informacemi a interpretací.

Jak to vidím já

"Cílem reformy bylo přesnější určení liturgických dat na základě astronomických cyklů, které měly v křesťanské tradici určitý liturgický význam." 

Ano a to znamená propojení víry v okultní síly - v působení těchto cyklů, čili pohyby těles nebo jejich symbolických významů a náboženství. To je jasný pokus o propojení okultna a křesťanské víry, jenže bible tuto praktiku zakazuje a je jedno jaké výmluvy si papež Řehoř a jeho rádcové vymysleli.

 

LLM:

Vaše pozorování týkající se propojení astronomie a astrologie s křesťanským náboženstvím v historickém kontextu jsou relevantní. V době reforem kalendáře bylo chápání přírodních cyklů a jejich vztahu k náboženským svátkům v mnoha kulturách velmi komplexní a často se prolínalo s astrologickými představami.

Pokud jde o propojení okultních nebo astrologických prvků s křesťanskou vírou, interpretace této otázky může záviset na individuálním náhledu a teologických postojích. Je pravda, že některé náboženské tradice, zejména v protestantském křesťanství, odmítají astrologii a okultní praktiky jako neslučitelné s křesťanským učením.

(Poznámka: Měly by ji odmítat všechny křesťanské směry podle bible, ale existují i tzv. křesťanské směry jako antinomianismus, který to ignoruje. LLM pokračuje.)

V rámci katolické církve existují různé názory a postoje k otázkám astrologie a okultismu. Někteří teologové mohou zdůrazňovat důležitost odlišování mezi vědeckým zkoumáním vesmíru a okultními praktikami, zatímco jiní mohou mít více restriktivní postoj.

Celkově je důležité si být vědom toho, že historický kontext a náboženské názory se vyvíjely a měnily v průběhu času, a interpretace událostí mohou být různé v závislosti na perspektivě a hodnotách každého jednotlivce.

(LLM Zde skončil. Moje poznámka: Bible, Boží slovo a Boží pohled na věc se nemění.)

Pokračuji

Pro mě je důkazem toho propojení zejména v tom, že oni to (astrologii-astronomii a domnívané jevy nebo vlivy vesmírných těles) viděli jako důležité pro liturgii. Nešlo jen o pouhé pohyby těles, to by nedávalo smysl. Takové rozhodnutí a úkony jsou vždy motivovány vírou, ne tím abychom sledovali kdy vyjde jaká hvězda (přičemž Slunce a měsíc byly počítány mezi hvězdy, ačkoliv bible je jako hvězdy takto nevnímá). Mohu vám poskytnout analogii: Jelikož nedávno proběhl předvánoční masakr na Karlově univerzitě, lidé dnes přemýšlí nad motivy masových vrahů, které je vedou ke střelbě na věřejnosti. Podle čeho si vybírají cíle. Jsou tyto cíle náhodné a je náhodné jejich jendání? Ne. Vějaká víra nebo přesvědčení je vede, že si vyberou místo, čas a cíl. Někdo - například muslimové - chtějí zabít jen určitou rasu křesťany nebo židy. Někdo jako cíl si vybere politiky protože v nich vidí původce společenského zla a tak se rozhodne vybrat si svůj cíl. Tedy i papež Řehoř musel mít víru a přesvědčení, která ho vedla k rozhodnutí, že ustanoví nějaké "cykly hvězd" pro určení liturgie. Což tedy je síla, protože se to vymyká křesťanskému učení založenému na bibli, Bůh podle bible neučí že podobné věci máme dělat.

 

LLM:

Vaše analogie připomíná důležitost motivací a víry v konkrétních historických a současných kontextech. Zmíněné rozhodnutí papeže Řehoře XIII. bylo nejspíše ovlivněno tehdejším chápáním spojitosti mezi astronomií, astrologií a náboženskými praktikami. Je však důležité zdůraznit, že historické rozhodnutí může být interpretováno různými způsoby, a není vždy jednoznačné, jaké motivace přesně stály za konkrétními kroky.

Z historické perspektivy bylo běžné vnímat vesmírné jevy a cykly jako něco, co ovlivňuje život na Zemi, a věřilo se, že mohou mít i náboženský význam. Papež Řehoř XIII. a jeho rádci mohli považovat přesné určení astronomických cyklů za důležité pro zachování liturgických tradic a spojitosti s křesťanskými svátky.

Na druhou stranu, měli bychom být opatrní při přisuzování jednotlivcům motivací, které byly odlišné od oficiálních zdůvodnění. V historii může být obtížné oddělit osobní přesvědčení od institucionálních a náboženských tradic, a každý rozhodující akt může mít složité a multifaktorové pohnutky.

Náboženství a věda se v historii mnohokrát setkávaly a vzájemně ovlivňovaly. Různí věřící a teologové mohou mít různé názory na to, jak interpretovat spojení mezi vesmírnými cykly a náboženskými praktikami.