Agapé
Prohlášení: Některé tvrzení uvedené v definici v lexikonech nejsou v souladu s bibli samotnou (podle protestantské zásady Sola Scriptura a odráží spíš moderní křesťanský pohled. Tyto věty jsou zvýrazněny fialově. Autor blogu je odlišného názoru, totiž že na požadavcích Ježíše Krista vidíme že jeho Láska není bez podmínek. Kristus například kritizoval Farizeje, Saducee a zákoníky za pokrytecké náboženství a svévoli a varoval před nimi. Kristus i Jan Křtitel nazývají tuto skupinu náboženských vůdců zmijemi. Také apoštol Pavel v listu Galatským zpozorňuje na skutky těla a očekávání svatosti od věřících - G 5:18-21 - kde je také slovo "sekty" tedy veškeré církve, které se odlišují od původního učení Pavla a apoštolů první církve. V ev. Mt 15:26 a Mk 7:27 vidíme, že Ježíš v cizím kraji na zkoušku kritizuje Kenanejskou ženu, přičemž z dialogu vyplynulo, že žena neprojevila vůči svým dětem bezpodmínečnou lásku ve smyslu - že by jim dovolila vše, místo toho rozmazleným dětem odepřela jídlo. A takových příkladů je v bibli nespočet. Dokonce v 1. listu Korintským ap. Pavel varuje, aby smilníci byli vykázání z církve a vydáni satanovi.).
New World Encyclopedia (.org) zvádí
V křesťanství je agapē spojována s bezpodmínečnou láskou Ježíše Krista, který je zde zobrazen v jeho podobě Nejsvětějšího Srdce (angl. Sacred Heart).
Agapē (řecky αγάπη) je jedno z několika řeckých slov přeložených do angličtiny jako láska. Řečtí spisovatelé v době Platóna a dalších starověkých autorů používali tvary slova k označení lásky k manželskému partnerovi nebo rodině nebo náklonnosti k určité činnosti, na rozdíl od fília, ne-li s úplně odděleným významem (náklonnost, která mohla označovat buď bratrství, nebo obecně nesexuální náklonnost) a eros (náklonnost sexuální povahy, obvykle mezi dvěma nerovnými partnery, ačkoli Platónovo pojetí erosu jako lásky ke kráse není nutně sexuální). Termín agapé s tímto významem se ve starověkých rukopisech používal jen zřídka, ale poměrně hojně se používal v Septuagintě, koine řeckém překladu hebrejské Bible.
V Novém zákoně se však agapé často používalo pro něco výraznějšího: bezpodmínečnou, obětavou a dobrovolnou Boží lásku k lidem prostřednictvím Ježíše, kterou by měli také oplácet praktikováním lásky agapé vůči Bohu a mezi sebou. Termín agapé byl vysvětlen mnoha křesťanskými spisovateli ve specificky křesťanském kontextu. V raném křesťanství agapé také znamenalo typ eucharistické hostiny sdílené členy komunity.
Další zdroje
Pokoušel jsem se na internetu najít nějaké kvalitnější zdroje, ale bohužel se mi nepovedlo nic najít. Všechny lexikony nebo stránky nedávají dostatečný historický průkaz o tom jak slovo αγάπη bylo používáno ještě před použitím v Nové smlouvě. Autoři bible se rozhodli použít toto slovo, které vyjadřovalo lásku k nejbližší rodině nebo nejbližšímu partnerovi. Ale problém je, že ani rodinné vztahy nemusí být ideální a možná právě s tímto záměrem autoři bible zvolili právě toto slovo. Dříve jsem se nesprávně domníval, že v bible byla prvním místem, kde se toto slovo začalo používat. Vycházel jsem tak z článku, který nejspíš nebyl spolehlivým zdrojem. V dnešní době je opravdu těžké najít kvalitní zdroj. Například cena digitalizovaného lexikonu od Bauera se pohybuje kolem 5000 Kč (Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature - Autor Frederick W. Danker, Walter Bauer)! Ani databáze LLM bohužel není dostatečně natrénovaná a neuvádí žádné konkrétní Platónovy citace o tom jak slovo používal a když píše o použití toho slova píše jen obecně o antice. Musel jsem z něj složitě dolovat z jakého období tento termín pochází a má se snad jednat o období 4.-5. p.n.l. Dále vám předávám svůj záznam z diskuse s LLM. Možná je na tom něco pravdy, ovšem opět LLM přebírá klasickou modernistickou definici agapé jako otřepané klišé, bez toho aniž by přemýšlel nad tím zda bible opravdu mluví o tom, že by Bůh neměl žádné podmínky:
LLM o původu slova láska v antice
Jak Platón chápal lásku? Jak chápala lásku transcendentalismus? Existuje nějaká podobnost, podobné rysy a paralela mezi definicí lásky podle Platóna a láskou v transcendentalismu?
Platón chápal lásku jako odraz touhy po kráse a pravdě. Jeho dialogy, zejména "Symposion" a "Faidros", obsahují jeho myšlenky o lásce. Podle Platóna je láska (erós) spojená s touhou po dosažení ideální formy krásy, kterou lze nalézt v kráse samotné. Pro něj byl ideálním cílem lásky dosažení věčného a transcendentního ideálu.
Transcendentalismus, zejména v kontextu americké literatury 19. století, zdůrazňuje individuální intuici, vnitřní sílu a spojení s přírodou (POZN. EDITORA: MÁ NA MYSLI LÁSKU V ČLOVĚKU, KTEROU NAPŘ. ESOTERICI ÚDAJNĚ ČERPAJÍ Z VESMÍRU NEBO Z UNIVERZÁLNÍ VESMÍRNÉHO BOŽSTVÍ). Transcendentální myslitelé, jako například Ralph Waldo Emerson, kladli důraz na to, že pravda a síla jsou nalezeny v jednotlivci a v přirozeném světě, nikoliv v konvenčních společenských strukturách.
Zdá se, že existuje určitá paralela mezi Platónovým chápáním lásky a transcendentalistickým pohledem na sílu a pravdu. Oba tyto filozofické směry zdůrazňují transcendenci a hledání něčeho vyššího než je svět hmotný. I když není přímý přenos Platónových myšlenek na transcendentalismus, oba přístupy mohou sdílet určité obecné rysy spojené s hledáním věčné pravdy a krásy.
Zdá se, že přestože Platón a transcendentalisté mohou mít podobné tendence k transcendenci, mohou se lišit v tom, jak konkrétně chápou lásku a její roli v životě jednotlivce.
Dotaz: Můžete uvést Platónovy výroky o lásce?
Platón se věnoval lásce především ve svých dialogech "Symposion" a "Faidros". Zde jsou některé z jeho výroků o lásce:
"Láska je touha po celku."
- Platón ve "Symposion" tvrdí, že láska (erós) je touha po spojení s tím, co je celkově krásné a dobré.
"Láska je touha po nerozlučném spojení s tím, co je krásné."
- Zdůrazňuje, že láska nespočívá pouze ve fyzickém či emocionálním přitažlivosti, ale v touze být spojen s věčnou krásou.
"Láska je touha po reprodukci v kráse."
- Platón tvrdí, že láska přivádí k touze po tvorbě a reprodukci krásy v různých formách.
"Láska je forma šílenství."
- Platón v "Faidros" popisuje lásku jako jakýsi druh šílenství, který může inspirovat jedince k většímu duchovnímu poznání a kreativitě.
"Láska může vést k duchovnímu poznání."
- Ve "Faidros" Platón popisuje, že láska může být katalyzátorem pro dosažení vyššího duchovního poznání a moudrosti.
Tyto výroky odražují Platónovo chápání lásky jako vyššího principu, který vedl k dosažení ideálů a transcendentních hodnot.
Jaký řecký termín použil Platon pro lásku? Kolik řeckých termínů pro lásku z období Platóna existuje?
Platón v řečtině používal termín "ἔρως" (eros) pro lásku, zejména tu, která je spojena s vášní a touhou. Tento termín byl klíčový v jeho dialogu "Symposion", kde diskutuje o různých aspektech lásky. Eros v Platónově kontextu neznamená pouze fyzickou přitažlivost, ale i touhu po duchovní kráse a po ideálu.
V období Platóna existovalo několik řeckých termínů pro lásku, z nichž každý měl specifický význam. Kromě "eros" patřily mezi ně:
"Φιλία" (filia): Označuje přátelskou lásku nebo lásku spojenou s přátelstvím.
"Στοργή" (storgé): Vyjadřuje lásku, která vychází ze vztahu nebo citu spojeného s rodinou, mateřskou lásku.
"Ἀγάπη" (agapé): Tento termín se používal pro obecný láskyplný přístup, lásku ke všem bytostem, často spojenou s nezištností a altruismem. (POZN. EDITORA BLOGU: JE TO PRAVDA? MOŽNÁ JO, PROTOŽE PLATÓN VYCHÁZEL Z PŘEDSTAVY IDEÁLNÍHO STAVU.)
"Λυγεμιή" (lygēmiē): Méně běžný termín, který označuje citovou nebo partnerskou lásku.
Každý z těchto termínů vyjadřuje jiný aspekt lásky a byl používán k popisu různých forem citových vztahů v antickém Řecku.
Termín "agapé" byl v křesťanském kontextu široce popularizován až později, a neměl takovou významovou šíři v období Platóna. Platón používal především termín "eros" ve svých myšlenkách o lásce.
Vyhledejte mi etymologický původ a vznik slova Ἀγάπη
Slovo "ἀγάπη" (agapé) má kořeny v řečtině, a jeho etymologický původ lze vysledovat až do starořeckého slovesa "ἀγαπάω" (agapaō), což znamená "milovat" nebo "projevovat lásku." Toto sloveso samo o sobě mělo pozitivní konotace spojené s láskou, přátelstvím a péčí.
Slovo "agapé" bylo v antické řečtině používáno pro vyjádření lásky v obecnějším a širším smyslu než slovo "eros," které se více zaměřovalo na vášnivou, často romantickou lásku. "Agapé" bylo také využíváno v různých kontextech k vyjádření lásky k bližním, bezpodmínečné lásky a lásky spojené s altruismem.
Později, v křesťanském kontextu, se termín "agapé" stal klíčovým pro popis Boží lásky k lidem a byl také používán k označení lásky a láskyplného jednání mezi věřícími.
Přesná datace vzniku slova "ἀγάπη" (agapé) a jeho použití v antickém řecku může být obtížné stanovit s přesností. Slovo "agapé" bylo v té době využíváno k vyjádření lásky a péče, avšak přesné datum jeho prvního použití nebo vzniku nemusí být dochováno v historických pramenech.
Termín "agapé" nebyl běžně používán v období Platóna.
Termín "agapé" byl v antickém řecku používán, především v různých literárních a filozofických kontextech. Pokrývá přibližně období od 5. století př. n. l. do 4. století n. l. v řeckém kulturním kontextu. Je těžké stanovit přesné datum prvního použití tohoto termínu, protože jeho vývoj byl postupný a souvisel s kulturním a jazykovým vývojem antického Řecka.
Jmenujte díla kde se uvádí termín agapé nebo agapaó z období od 5. století př. n. l. do 4. století n. l.
Bohužel, přímé zmínky o termínu "agapé" nebo slovesu "agapaó" z konkrétních literárních děl z období od 5. století př. n. l. do 4. století n. l. nejsou snadno dostupné. Termín byl používán v různých kontextech a byl součástí komunikace, ale první dochovaná díla neobsahují vždy specifické zmínky o něm.
Používání slova "agapé" bylo obecnější v křesťanském kontextu a objevuje se později. Pokud máte zájem o konkrétní zmínky o termínu v literárních dílech, doporučuji konzultovat literární a filozofické prameny z tohoto období, a to zejména díla týkající se etiky, filozofie, nebo náboženství.
Žádné komentáře:
Okomentovat