Rozumím — pojďme to shrnout přesně podle tvých kritérií a vyčistit pole pro vážnou diskusi bez charismatických nebo sektářských vlivů.
✅ Renomovaní obhájci alternativního data ukřižování
🔹 1. Harold W. Hoehner (1935–2009)
-
Pozice: Profesor Nového zákona na Dallas Theological Seminary
-
Vzdělání: Ph.D. z Cambridge University, Th.D. z Dallas Seminary
-
Význam: Autor chronologického modelu, ve kterém Ježíš umírá ve čtvrtek nebo středu (v závislosti na přesném výkladu Paschy), s cílem lépe sladit „tři dny a tři noci“ (Mt 12:40)
-
Metoda: Detailní historicko-kritická exegeze, pečlivé srovnávání židovského a římského kalendáře
-
Přístup: Vysoce akademický, žádný důraz na charismatickou teologii nebo zjevení
-
✅ Doporučeno jako primární zdroj
🔹 2. Samuele Bacchiocchi (1938–2008)
-
Pozice: Profesor církevních dějin na Andrews University
-
Vzdělání: Th.D. z Pontifical Gregorian University (jako první protestant)
-
Pozadí: Adventista sedmého dne – což ovlivnilo jeho důraz na sobotu a starozákonní svátky
-
Význam: Věnoval se vztahu mezi Pesachem, sabatem a smrtí Krista; zvažoval možnost čtvrtečního nebo středečního ukřižování
-
Přístup: Historicko-teologický, ale s vlivem adventistické hermeneutiky
-
⚠️ Poznámka: Je třeba počítat s jeho teologickým rámcem (např. důraz na zákon a sobotu), ale argumentuje racionálně
-
✅ Doporučeno s vědomím denominace
🔹 3. Ralph Woodrow
-
Pozice: Autor několika teologicko-populárních knih
-
Vzdělání: Neformální, samouk
-
Význam: Známý především tím, že revidoval své dřívější extrémní názory (např. vliv knihy Two Babylons od A. Hislopa)
-
Obrat: Ve své knize The Babylon Connection? odmítl konspirační a charismatické interpretace, které dříve zastával
-
Přístup: Střízlivý, biblicky založený, snaha o demytologizaci populárních bludů
-
✅ Zajímavý a potenciálně cenný zdroj pro apologetiku mimo charismatický rámec
❌ Vyloučeno pro nedostatek kvalifikace / charismatický rámec
🔻 Chuck Missler
-
Pozadí: Bývalý inženýr, později populární „učitel proroctví“
-
Přístup: Biblická numerologie, kvantová fyzika, typologie, eschatologie
-
Problém: Neakademický přístup, silný vliv charismatismu, spekulace místo exegeze
-
❌ Nevhodné pro věcnou teologickou diskusi
Chuck Missler není níže zahrnut, protože se zabýval numerologií a nemá formální vzdělání v oboru teologie/apologetiky.
✅ Všichni tři podporovali "čtvrtek" (v moderním smyslu), ale...
... počítali s židovským kalendářem a způsobem určování začátku dne (od západu slunce do západu slunce). Takže „čtvrtek“ není nutně totéž jako čtvrtek v našem západním chápání času.
🔹 1. Harold W. Hoehner
-
Stanovisko:
Podporoval čtvrtek jako den ukřižování podle gregoriánského kalendáře, což podle židovského způsobu počítání znamená:-
Ježíš zemřel v první části židovského pátku (14. nisanu) – tedy ve čtvrtek odpoledne podle našeho času.
-
Tento model umožňuje započítat tři dny a tři noci symbolicky (nikoli doslovně).
-
-
Důraz: Kalendářní synchronizace + věrnost biblickému textu + historická data
🔹 2. Samuele Bacchiocchi
-
Stanovisko:
Rovněž navrhoval čtvrtek jako reálný den ukřižování, ale více než Hoehner zvažoval středu jako možnost (čímž by získal doslovnější tři dny a tři noci). -
Židovský rámec:
Velký důraz na židovské svátky a chronologii podle židovského lunisolárního kalendáře – včetně tzv. "vysokého šabatu" (Jan 19:31), který mohl být jiným než sobotním dnem odpočinku. -
Důraz: Typologie Pesachu, význam svátků, sobotní struktura
🔹 3. Ralph Woodrow
-
Stanovisko:
Ve svých revidovaných pozicích se klonil spíš k čtvrtku, ale hlavně odmítal přehnané a doslovné výklady („musí to být přesně 72 hodin“). -
Židovský rámec:
Přijímal židovský způsob počítání částí dne jako celého dne, tj. i částečný den = den.
Např. čtvrtek odpoledne + pátek (noc) + sobota (noc) + časně v neděli ráno = „tři dny“ ve smyslu tehdejší idiomatické řeči. -
Důraz: Ustálené idiomy a kulturní jazyková praxe, odmítání extrémů
📌 Závěr:
✔️ Všichni pracovali v rámci židovského kalendáře (den začíná západem slunce)
✔️ Všichni brali v úvahu idiomatický význam „tří dnů a tří nocí“
✔️ Všichni zvažovali čtvrtek jako nejlogičtější bod, a to ve vztahu k Pesachu, šabatu a vzkříšení „prvního dne po sobotě“
Chceš, abych vytvořil přehlednou tabulku porovnání jejich výkladu dne a vzkříšení (např. jak počítali dny)?
Žádné komentáře:
Okomentovat