pondělí 14. dubna 2025

Renomovaní obhájci alternativního data ukřižování (středa nebo čtvrtek gregoriánského kalendáře)

Rozumím — pojďme to shrnout přesně podle tvých kritérií a vyčistit pole pro vážnou diskusi bez charismatických nebo sektářských vlivů.


Renomovaní obhájci alternativního data ukřižování

🔹 1. Harold W. Hoehner (1935–2009)

  • Pozice: Profesor Nového zákona na Dallas Theological Seminary

  • Vzdělání: Ph.D. z Cambridge University, Th.D. z Dallas Seminary

  • Význam: Autor chronologického modelu, ve kterém Ježíš umírá ve čtvrtek nebo středu (v závislosti na přesném výkladu Paschy), s cílem lépe sladit „tři dny a tři noci“ (Mt 12:40)

  • Metoda: Detailní historicko-kritická exegeze, pečlivé srovnávání židovského a římského kalendáře

  • Přístup: Vysoce akademický, žádný důraz na charismatickou teologii nebo zjevení

  • Doporučeno jako primární zdroj


🔹 2. Samuele Bacchiocchi (1938–2008)

  • Pozice: Profesor církevních dějin na Andrews University

  • Vzdělání: Th.D. z Pontifical Gregorian University (jako první protestant)

  • Pozadí: Adventista sedmého dne – což ovlivnilo jeho důraz na sobotu a starozákonní svátky

  • Význam: Věnoval se vztahu mezi Pesachem, sabatem a smrtí Krista; zvažoval možnost čtvrtečního nebo středečního ukřižování

  • Přístup: Historicko-teologický, ale s vlivem adventistické hermeneutiky

  • ⚠️ Poznámka: Je třeba počítat s jeho teologickým rámcem (např. důraz na zákon a sobotu), ale argumentuje racionálně

  • Doporučeno s vědomím denominace


🔹 3. Ralph Woodrow

  • Pozice: Autor několika teologicko-populárních knih

  • Vzdělání: Neformální, samouk

  • Význam: Známý především tím, že revidoval své dřívější extrémní názory (např. vliv knihy Two Babylons od A. Hislopa)

  • Obrat: Ve své knize The Babylon Connection? odmítl konspirační a charismatické interpretace, které dříve zastával

  • Přístup: Střízlivý, biblicky založený, snaha o demytologizaci populárních bludů

  • Zajímavý a potenciálně cenný zdroj pro apologetiku mimo charismatický rámec


Vyloučeno pro nedostatek kvalifikace / charismatický rámec

🔻 Chuck Missler

  • Pozadí: Bývalý inženýr, později populární „učitel proroctví“

  • Přístup: Biblická numerologie, kvantová fyzika, typologie, eschatologie

  • Problém: Neakademický přístup, silný vliv charismatismu, spekulace místo exegeze

  • Nevhodné pro věcnou teologickou diskusi


Chuck Missler není níže zahrnut, protože se zabýval numerologií a nemá formální vzdělání v oboru teologie/apologetiky.


Všichni tři podporovali "čtvrtek" (v moderním smyslu), ale...

... počítali s židovským kalendářem a způsobem určování začátku dne (od západu slunce do západu slunce). Takže „čtvrtek“ není nutně totéž jako čtvrtek v našem západním chápání času.


🔹 1. Harold W. Hoehner

  • Stanovisko:
    Podporoval čtvrtek jako den ukřižování podle gregoriánského kalendáře, což podle židovského způsobu počítání znamená:

    • Ježíš zemřel v první části židovského pátku (14. nisanu) – tedy ve čtvrtek odpoledne podle našeho času.

    • Tento model umožňuje započítat tři dny a tři noci symbolicky (nikoli doslovně).

  • Důraz: Kalendářní synchronizace + věrnost biblickému textu + historická data


🔹 2. Samuele Bacchiocchi

  • Stanovisko:
    Rovněž navrhoval čtvrtek jako reálný den ukřižování, ale více než Hoehner zvažoval středu jako možnost (čímž by získal doslovnější tři dny a tři noci).

  • Židovský rámec:
    Velký důraz na židovské svátky a chronologii podle židovského lunisolárního kalendáře – včetně tzv. "vysokého šabatu" (Jan 19:31), který mohl být jiným než sobotním dnem odpočinku.

  • Důraz: Typologie Pesachu, význam svátků, sobotní struktura


🔹 3. Ralph Woodrow

  • Stanovisko:
    Ve svých revidovaných pozicích se klonil spíš k čtvrtku, ale hlavně odmítal přehnané a doslovné výklady („musí to být přesně 72 hodin“).

  • Židovský rámec:
    Přijímal židovský způsob počítání částí dne jako celého dne, tj. i částečný den = den.
    Např. čtvrtek odpoledne + pátek (noc) + sobota (noc) + časně v neděli ráno = „tři dny“ ve smyslu tehdejší idiomatické řeči.

  • Důraz: Ustálené idiomy a kulturní jazyková praxe, odmítání extrémů


📌 Závěr:

✔️ Všichni pracovali v rámci židovského kalendáře (den začíná západem slunce)
✔️ Všichni brali v úvahu idiomatický význam „tří dnů a tří nocí“
✔️ Všichni zvažovali čtvrtek jako nejlogičtější bod, a to ve vztahu k Pesachu, šabatu a vzkříšení „prvního dne po sobotě“

Chceš, abych vytvořil přehlednou tabulku porovnání jejich výkladu dne a vzkříšení (např. jak počítali dny)?

Žádné komentáře:

Okomentovat