Pro milovníky Darbyho a dispenzacionismu

Často se mluví od Nelsonovi Darbym, který byl vůdce Plymouthských bratrů v Anglii. Pokusil jsem se o něm něco zjistit a extrahovat data. Toto čtení bude rozdělené na dvě části.

1. Tvrzení a obecné fakta nebo spekulace poskytnuté softwarem LLM

2. Analýza a zhnutí anglického zdroje, který si můžete přečíst

https://lifecoach4god.life/tag/was-j-n-darby-a-calvinist/

Tag: Was J. N. Darby a Calvinist?

The Calvinistic Heritage of Dispensationalism By Dr. Thomas Ice

1. LLM: Tvrzení a spekulace

John Nelson Darby zemřel ve věku 82 let. Narodil se 18. listopadu 1800 a zemřel 29. dubna 1882.

Křesťanská skupina známá jako Plymouthští bratři, vedená N. Darbym, vznikla v 19. století. Přesnější datum vzniku je spojováno s událostmi kolem roku 1827, kdy se N. Darby spojil s dalšími věřícími v Plymouthu, Anglie, aby zformovali novou náboženskou skupinu. Tato skupina se postupně stala známou jako Plymouthští bratři, nebo také jako Darbyisté. Jejich učení mělo vliv na různé směry protestantského křesťanství, zejména na dispensacionalismus a premilenialismus.

Víra Plymouthských bratří měla své kořeny v metodistickém hnutí, které inicioval John Wesley a jeho bratr Charles Wesley. Nicholas Darby a někteří další členové Plymouthských bratří byli původně součástí metodistické církve. Nicméně, během 19. století, zejména v období kolem roku 1827, došlo k oddělení těchto lidí od metodismu kvůli různým teologickým názorům a interpretacím Bible. Toto oddělení vedlo k formování nové skupiny, která se později stala známou jako Plymouthští bratři. Takže i když měli Plymouthští bratři spojení s metodistickým hnutím a Johnem Wesleyem, jejich víra a učení se postupně odlišovaly od mainstreamové metodistické tradice.

Následně LLM spekuloval o roku 1927, takže se nejprve raději uchýlím k tomu co říká anglická wikipedie 

"John Nelson Darby (18. listopadu 1800 – 29. dubna 1882) byl anglo-irský učitel Bible, jedna z vlivných postav mezi původními bratry z Plymouthu a zakladatel Exklusivních Bratří."  Takže ta informace výše není pravdivá.

O Charlesovi Grandisonovi Finneym (wikipedia):

"Finney byl nejlépe známý jako vášnivý obrozenecký kazatel v letech 1825 až 1835 v Burned-over District v Upstate New York a Manhattan, odpůrce presbyteriánské teologie staré školy, zastánce křesťanského perfekcionismu a náboženský spisovatel. Jeho náboženské názory ho vedly, spolu s několika dalšími evangelikálními vůdci, k podpoře sociálních reforem, jako je abolicionismus a rovné vzdělání pro ženy a Afroameričany. Od roku 1835 učil na Oberlin College of Ohio, která přijímala studenty bez ohledu na rasu nebo pohlaví. V letech 1851 až 1865 sloužil jako její druhý prezident a její učitelé a studenti byli aktivisté za abolicionismus, podzemní dráhu a všeobecné vzdělání."

LLM: Je třeba poznamenat, že oddělení, které vedlo ke vzniku Plymouthských bratří, nebylo přímo ovlivněno Finneyovou prací. To bylo spíše výsledkem vnitřních diskusí a rozdílných teologických postojů mezi některými členy metodistického hnutí v Anglii, zejména kolem Plymouthu, což vedlo k jejich odchodu a formování nové skupiny.

Charles Grandison Finney, stoupenec hnutí svatosti v USA, byl známý svým důrazem na osobní zbožnost a změnu života, která se projevovala oddělením od hříchu a dosažením svatosti. Jeho učení bylo často spojováno s legalismem, což znamená, že kladl silný důraz na lidské úsilí a skutky jako prostředek dosažení Božího uznání. Naopak, mnoho jiných teologů, zejména ti spojení s metodistickým hnutím v Anglii, se spíše zaměřovali na Boží milost a přijetí skrze víru v Ježíše Krista.

Proto je možné, že lidé spojení s Wesleyánstvím nebo jinými metodistickými frakcemi v Anglii kritizovali Finneyho učení (NEPODLOŽENO. ZDE BY MOHLO JÍT O SPEKULACI) jako příliš legalistické a odchýlené od důrazu na Boží milost. Tato kritika mohla být jedním z faktorů, které přispěly k odchodu některých jednotlivců od metodistického hnutí a ke vzniku skupiny známé jako Plymouthští bratři, kteří se spíše zaměřovali na důraz na Boží milost a víru v Ježíše Krista jako prostředek spasení.

John Nelson Darby se narodil do anglikánské rodiny a byl původně spojen s anglikánskou církví. Později se stal knězem v Církvi Irské (Church of Ireland), což je anglikánská církev v Irsku. Během svého života se však oddálil od tradičních denominací a stal se jedním z významných vůdců Plymouthských bratří.

Plymouthští bratři měli v rámci svého učení určité podobnosti s kalvinismem, zejména co se týče jejich přesvědčení o suverenitě Boží vůle a učení o vyvolení. Avšak Plymouthští bratři si zachovali svou vlastní identitu a byli často vnímáni jako samostatný směr v protestantském křesťanství, oddělený od hlavních denominací, včetně kalvinismu.

Darby byl aktivní v 19. století a publikoval mnoho důležitých spisů a článků během svého života, které měly vliv na teologické myšlení a na formování Plymouthských bratří. Mezi jeho díla patří komentáře k Bibli, teologické spisy a eseje, které reflektovaly jeho názory na různé aspekty křesťanské víry.

Některá z jeho děl zahrnují:

1. "Collected Writings of J.N. Darby" (Sbírka spisů J.N. Darbyho) - Tato sbírka obsahuje mnoho jeho důležitých spisů a článků, které byly publikovány v průběhu jeho života.

2. "Synopsis of the Books of the Bible" (Přehled knih Bible) - Darby publikoval tento komentář k Bibli, který poskytuje stručný přehled jednotlivých knih Bible a jejich obsahu.

3. "Lectures on the Second Coming of Christ" (Přednášky o druhém příchodu Krista) - Toto dílo reflektuje jeho učení o druhém příchodu Krista a eschatologii.

4. "The Hopes of the Church of God" (Naděje Církve Boží) - V této knize Darby diskutuje o nadějích a očekáváních církve z pohledu biblické proroctví.

Tato díla a další přispěla k formování učení Plymouthských bratří a měla vliv na protestantské teologické myšlení v 19. století.

Darby byl také kritizován za vytrhávání veršů z kontextu ve svých psaných dílech. Kritici tvrdili, že Darby používal selektivní čtení Biblí a interpretaci, aby podpořil své vlastní teologické názory, zejména co se týče eschatologie a nauky o církvi. Tato selektivní interpretace mohla vést k nedorozuměním a nesprávnému chápání biblických textů. Navíc, někteří kritici tvrdili, že Darbyho interpretace často chyběla důkladná exegese a nerespektovala kontext daných pasáží. Tyto kritiky byly součástí širších diskusí o jeho teologickém přístupu a ovlivnily vnímání jeho práce a dědictví v teologických kruzích.

(Poznámka: Pokud někdy narazíte na nějakého autora, který má sklon vytrhávat verše z kontextu a nemá hloubkovou exegezi, tak je zbytečné se dál zaobírat jeho myšlenkama, leda byste chtěli vyvrátit jeho omyly.)

2. Extrakt: Tag: Was J. N. Darby a Calvinist?

The Calvinistic Heritage of Dispensationalism By Dr. Thomas Ice

Z přiloženého článku je zřejmé, že John Nelson Darby měl s Calvinem společné názory na některé teologické otázky, zejména co se týče nauky o Boží suverenitě a soteriologie. Darby byl přesvědčen o predestinaci jednotlivců a zastával názory, které byly v souladu s Calvinistickou naukou o Boží volbě a milosti. Zároveň Darby odmítal Arminianismus a učení o svobodné vůli, což je další aspekt, který ho spojuje s Calvinismem.

V článku se uvádí, že Darby měl názory na predestinaci jednotlivců a odmítl arminianské učení o svobodné vůli. Měl za to, že svobodná vůle je stavem hříchu a že spása závisí na Boží suverénní milosti. Tyto názory jsou typické pro Calvinistickou teologii. Darby také byl pozván nedispenzacionalistickými Calvinisty, aby obhájil Calvinismus. To svědčí o jeho přesvědčeních a vlivu, který měl v Calvinistických kruzích.

Článek je obsáhlým pohledem na vývoj dispensacionalismu v Americe a jeho vazby na kalvinismus, zejména v rámci amerických denominací. Zahrnuje historii a významné postavy jako J. N. Darbyho, C. I. Scofielda a Lewise Sperry Chafera, stejně jako vliv institucí jako Dallas Theological Seminary. Dále se zaměřuje na vliv dispensacionalismu na různé denominace a jeho postavení v rámci amerického křesťanství v období po druhé světové válce. Tento článek nabízí důkladný pohled na to, jak se dispensacionalismus stal důležitou součástí amerického křesťanství a jak se vyvíjel v různých denominacích.

Darbyho a Calvinovu teologii spojovala důraz na Boží suverenitu a spása vyvolených. Darby sdílel s Calvinem také přesvědčení o nevyhnutelnosti Boží vůle a jeho absolutní suverenitě nad lidskými událostmi. Darby zdůrazňoval a aplikoval ve své vlastní interpretaci teologie Calvinovu nauku o predestinaci.

 

Z textu lze vyvodit následující body, které dokládají podobnost mezi učením Darbyho a kalvinismem:

1. Predestinace a vyvolení: Darby věřil v predestinaci k životu a vyvolení vybraných jedinců Bohem ještě před stvořením světa. To je patrné z citace: "I believe that predestination to life is the eternal purpose of God, by which, before the foundations of the world were laid, He firmly decreed... to deliver from curse and destruction those whom He had chosen in Christ out of the human race" (J. N. Darby).

2. Dispensacionalismus a kalvinismus: Text uvádí, že Darby a další členové Bratrstva přinesli dispensacionalismus do Ameriky a že tento pohled měl silné kalvinistické kořeny. Je zmíněno, že v mnoha ohledech byl Darby sám neoblomným kalvinistou a jeho interpretace Bible a dějin pevně spočívala na "masivním pilíři boží suverenity". Dále se hovoří o Calvinistických organizátorech konferencí, které hrály klíčovou roli v šíření dispensacionalismu, a o tom, jak tato tradice pronikla do Ameriky přes pastoráty a konference s významnými Calvinisty.

3. Spojení dispensacionalismu s Calvinismem v teologii Scofielda a Chafera: Scofield a Chafer, kteří byli hlavními postavami v šíření dispensacionalismu v Americe, byli oba vychováni jako presbyteriánské ministři. Scofield měl velký vliv na Chaferovu teologii, což ukazuje na spojení mezi jejich Calvinistickými kořeny a dispensacionalismem. Chaferův systematický teologický systém byl také popsán jako "neurčený, kalvinistický, premillennialní a dispensacionalní".

Tyto body společně ukazují na určitou konzistenci mezi učením Darbyho a kalvinismem.

 

Z textu lze vyvodit následující body, které dokládají podobnost mezi učením Darbyho a kalvinismem:

1. Premillennialism je logicky spojeno s Augustinianismem, což je starší termín pro kalvinismus.
2. Antropologické předpoklady premillennialismu jsou podobné antropologii Augustinianismu.
3. Emfáza na výběr a suverenitu Boží v premillennialismu odpovídá kalvinistickému přesvědčení o absolutní bezmoci jednotlivce pro vlastní obnovení a spásu.
4. Premillennialismus zdůrazňuje zvolení v současné době, což odpovídá kalvinistickému učení o zvolení jednotlivce.
5. Premillennialismus potvrzuje zásady současného Augustinianismu ve větším měřítku než to činí běžný Augustinianismus.
6. Základní teologické affinitě dispensacionalismu jsou kalvinistické.
7. První členové hnutí Brethren, včetně Darbyho, byli v teologii kalvinisté.
8. Darby učil o suverénní milosti jako nutnosti pro spasení.
9. Darby byl požádán, aby obhajoval kalvinismus na univerzitě v Oxfordu a ve městě Calvin - Ženevě.

Citace z článku podložené zdroji:

Citace 1: Zdroj: Samuel H. Kellogg, "Premilenialismus: Jeho vztah k nauce a praxi," Bibliotheca Sacra, XLV (1888), s. 253. Obsah: "Ale obecně," poznamenává Kellogg, "myslíme si, že lze správně říci, že logické vztahy premilenialismu jsou blíže spojeny s augustiniánskou než s jakýmkoli jiným teologickým systémem."

Citace 2: Zdroj: Samuel H. Kellogg, "Premilenialismus: Jeho vztah k nauce a praxi," Bibliotheca Sacra, XLV (1888), s. 254. Obsah: "Premilenialismus logicky předpokládá antropologii v podstatě augustiniánskou. Běžný kalvinismus potvrzuje absolutní bezmocnost jednotlivce pro vlastní regeneraci a vykoupení."

Citace 3: Zdroj: Samuel H. Kellogg, "Premilenialismus: Jeho vztah k nauce a praxi," Bibliotheca Sacra, XLV (1888), s. 257. Obsah: "Je zřejmé, že antropologické předpoklady, na kterých premilenialismus zdánlivě spočívá, musí nést s sebou odpovídající soteriologii."

Citace 4: Zdroj: Samuel H. Kellogg, "Premilenialismus: Jeho vztah k nauce a praxi," Bibliotheca Sacra, XLV (1888), s. 258-59. Obsah: "Augustiniánská příbuznost eschatologie premilenialistů je ještě zjevnější. Nic není výraznějšího než důraz, s jakým premilenialisté neustále trvají na tom, že současná dispensace je striktně volitelná."

Citace 5: Zdroj: Samuel H. Kellogg, "Premilenialismus: Jeho vztah k nauce a praxi," Bibliotheca Sacra, XLV (1888), s. 256. Obsah: "Jedním slovem můžeme říci, že premilenialisté jednoduše potvrzují o makrokosmu to, co obecné augustiniánství potvrzuje pouze o mikrokosmu."

Citace 6: Zdroj: C. Norman Kraus, Dispensacionalismus v Americe: Jeho vzestup a vývoj (1958), s. 59. Obsah: "Přihlédneme-li k tomu všemu, musíme stále zdůraznit, že základní teologické příbuznosti dispensacionalismu jsou kalvinistické. Většina mužů zapojených do konferenčních pohybů Bible a proroctví přihlásila se ke kalvinistickým vyznáním víry."

Citace 7: Zdroj: Max S. Weremchuk, John Nelson Darby (1992), s. 237, pozn. 25. Obsah: "Na úrovni teologie," říká historik Bratrů H. H. Rowdon, "byli nejstarší Bratři kalvinisté do muže."

Citace 8: Zdroj: J. N. Darby, "Poznámky k Římanům," v Sbírce spisů J. N. Darbyho (1971), 26: 107–8. Obsah: "Takové je rozvinutí tohoto principu suverénní milosti, bez něhož by nebyla zachráněna ani jedna duše, neboť nikdo nerozumí, nikdo nehledá Boha, nikdo z vlastní vůle nepřijde, aby mohl mít život. Soud je podle skutků; spása a sláva jsou ovocem milosti."

Citace 9: Zdroj: W. G. Turner, John Nelson Darby: Biografie (1926), s. 45. Obsah: "Bylo to o mnoho dříve (asi v roce 1831), kdy F. W. Newman pozval pana Darbyho do Oxfordu: období památné veřejně pro jeho vyvrácení odepření doktrín milosti Dr. E. Burtona, bezpochyby držené reformátory, a prohlášené nejen Bucerem, P. Martyrem a biskupem Jewellovem, ale i v článcích IX—XVIII Anglikánské církve."

Citace 10: Zdroj: Harold H. Rowdon, Kdo jsou Bratři a má to význam? (1986), s. 205–07. Obsah: "Vyvrátil 'dokonalost' Johna Wesleye, k radosti Švýcarské svobodné církve." Darby byl oceněn medailí cti vedením Ženevy.